Pečecká 10 se letos uskuteční v sobotu 9.3.2013. Už se můžete přihlásit na: http://pecky10km.wz.cz/
K.O. Poděbrady se běhu zúčastní určitě opět ve velkém počtu. Za odměnu pak odpoledne bude pro běžce relaxační program a večer nejdůležitější bod programu - Valná hromada našeho klubu. Doufám, že účast bude co největší :-).
pátek 25. ledna 2013
úterý 22. ledna 2013
Jilemnická 25
V neděli 20.1. se na Benecku uskutečnil druhý závod ze série Ski-tour, Jilemnická 50. Já jsem se stejně jako loni zúčastnil závodu na poloviční trati, tj. 25 klasickým stylem. Původní předpověď „slibovala“ tuhé mrazy, ale nakonec bylo nahoře na Benecku jen -6°C a oblačno.
Již v prostoru startu jsem se zařadil tam, kam podle loňského výsledku patřím,tj. na chvost startovního pole :) Prvních asi 8 km jsem si docela liboval, jak mi dobře jedou lyže ve stoupání i sjezdu. Dobrý pocit mi však dlouho nevydržel, při dlouhém a poměrně prudkém sjezdu se mi zařízla lyže do boku vyfrézované stopy a pěkně jsem se vymlel :) Nic se mi v podstatě nestalo, ale od té chvíle se mi začalo jet nedobře a rychle mi ubývalo sil. Dávky energie na prvním občerstvení nepomohly, a tak jsem do těch nejdelších stoupání nejel vůbec v pohodě – nohy dřevěněly, ruce jsem stěží dával před sebe, ve stopě vrávoral, měl pocit, že lyže ve skluzu nejedou a ve stoupání začaly podkluzovat (to už ale pocit nebyl). Začaly mě předbíhat i ty zbytky běžkařů, kteří byli do té doby za mnou. Takto jsem se protrápil až zřejmě na nejvyšší bod závodu-Janovu horu, kde jsem do sebe nasál malý gel a utěšoval se, že teď to bude několik km z kopce dolů. Jenže právě v mírném klesání dostala má nalomená psychika další ránu – lyže mi v té chvíli opravdu moc nejely a najednou se přese mě skoro by se dalo říct přehnal dr. Šmucler , kterého jsem si dal před závodem za cíl porazit :) Do cíle to bylo už jen asi 5 km, lyže doktorovi pěkně jely a já věděl, že ho už ho nedoženu.
Doplahočil jsem se úplně bez energie na druhé občerstvení vymrzlej ze sjezdu a hladovej jako vlk. Rukavicí jsem chňapal do misek s miňonkami, banány, pomeranči, čokoládou, nacpal to do sebe, zapil dvěma kelímky s ionťákem a dvěma s čajem. Takováto větší svačinka:) skutečně pomohla, asi po kilometru jsem začal pociťovat novou energii a závěrečné, více než kilometrové stoupání už jsem si docela užil. Na cílové rovince jsem byl dokonce asi tak rychlej, že ani Jarka nestačila zaznamenat můj průjezd :) I tak jsem ale nakonec skončil až 186. z 206 doběhnuvších. Tak nevím, jestli to byla reprezentace oddílu nebo ostuda :)
Fotky jsou na http://marmota.rajce.idnes.cz/JILEMNICKA_25_-_20-01-2013/
Již v prostoru startu jsem se zařadil tam, kam podle loňského výsledku patřím,tj. na chvost startovního pole :) Prvních asi 8 km jsem si docela liboval, jak mi dobře jedou lyže ve stoupání i sjezdu. Dobrý pocit mi však dlouho nevydržel, při dlouhém a poměrně prudkém sjezdu se mi zařízla lyže do boku vyfrézované stopy a pěkně jsem se vymlel :) Nic se mi v podstatě nestalo, ale od té chvíle se mi začalo jet nedobře a rychle mi ubývalo sil. Dávky energie na prvním občerstvení nepomohly, a tak jsem do těch nejdelších stoupání nejel vůbec v pohodě – nohy dřevěněly, ruce jsem stěží dával před sebe, ve stopě vrávoral, měl pocit, že lyže ve skluzu nejedou a ve stoupání začaly podkluzovat (to už ale pocit nebyl). Začaly mě předbíhat i ty zbytky běžkařů, kteří byli do té doby za mnou. Takto jsem se protrápil až zřejmě na nejvyšší bod závodu-Janovu horu, kde jsem do sebe nasál malý gel a utěšoval se, že teď to bude několik km z kopce dolů. Jenže právě v mírném klesání dostala má nalomená psychika další ránu – lyže mi v té chvíli opravdu moc nejely a najednou se přese mě skoro by se dalo říct přehnal dr. Šmucler , kterého jsem si dal před závodem za cíl porazit :) Do cíle to bylo už jen asi 5 km, lyže doktorovi pěkně jely a já věděl, že ho už ho nedoženu.
Doplahočil jsem se úplně bez energie na druhé občerstvení vymrzlej ze sjezdu a hladovej jako vlk. Rukavicí jsem chňapal do misek s miňonkami, banány, pomeranči, čokoládou, nacpal to do sebe, zapil dvěma kelímky s ionťákem a dvěma s čajem. Takováto větší svačinka:) skutečně pomohla, asi po kilometru jsem začal pociťovat novou energii a závěrečné, více než kilometrové stoupání už jsem si docela užil. Na cílové rovince jsem byl dokonce asi tak rychlej, že ani Jarka nestačila zaznamenat můj průjezd :) I tak jsem ale nakonec skončil až 186. z 206 doběhnuvších. Tak nevím, jestli to byla reprezentace oddílu nebo ostuda :)
Fotky jsou na http://marmota.rajce.idnes.cz/JILEMNICKA_25_-_20-01-2013/
neděle 20. ledna 2013
V mrazu a ledu
Tento týden se obě jezera pokryla ledem a tak v neděli nezbylo než přinést krumpáč a udělat díru do ledu, abychom se mohli ponořit. Bohužel led ještě nebyl úplně pevný a tak se kopáči pohybovali okolo díry opatrně, aby si pod sebou led neprokopli a nevykoupali se ještě oblečení.
Kopání a koupání se tentokrát zúčastnili Předseda, Mova , Honza a Pokladník a početní diváci z řad rodinných příslušníků. Ti všichni sledovali nejprve Pokladníka a pak i oba zbývající muže, jak zvětšují díru v ledu.
První se svlékl Pokladník, protože kopáním se hezky zahřál. Potom obětavě odstranil led. Ale první se ponořil Honza, který se chtěl před svou rodinou ukázat v tom nejlepším světle :-). Mova se zanořila jen krátce, s nadějí, že tak konečně přemůže virózu. Předseda a Pokladník si ve vodě libovali, ale ruce si raději neponořili...Teoplota vzduchu byla nižší než vody - asi minus 4stupně C. Pro všechny fotky z lednového koupání se podívejte na rajče:
http://pigi28.rajce.idnes.cz/KO_leden2013/#
Fotky z dnešního dne jsou zhruba v polovině alba.
Kopání a koupání se tentokrát zúčastnili Předseda, Mova , Honza a Pokladník a početní diváci z řad rodinných příslušníků. Ti všichni sledovali nejprve Pokladníka a pak i oba zbývající muže, jak zvětšují díru v ledu.
První se svlékl Pokladník, protože kopáním se hezky zahřál. Potom obětavě odstranil led. Ale první se ponořil Honza, který se chtěl před svou rodinou ukázat v tom nejlepším světle :-). Mova se zanořila jen krátce, s nadějí, že tak konečně přemůže virózu. Předseda a Pokladník si ve vodě libovali, ale ruce si raději neponořili...Teoplota vzduchu byla nižší než vody - asi minus 4stupně C. Pro všechny fotky z lednového koupání se podívejte na rajče:
http://pigi28.rajce.idnes.cz/KO_leden2013/#
Fotky z dnešního dne jsou zhruba v polovině alba.
pondělí 14. ledna 2013
neděle 6. ledna 2013
Otužilců přibývá!
V neděli 6.ledna 2013 došlo k historické události - v jezeře plavalo najednou - podívejte se pozorně na fotky (které tu nejsou) - 9 plavců! Tři z nich přijeli na koupačku až z Kolína.
Navíc Pokladník a Předseda se pokusili o vytvoření rekordu a zůstali ve vodě velmi dlouho...Předseda použil časomíru a hlásil čas 5 minut, 3 sekundy. Na naše poměry velmi slušný výkon!
Musíte se podívat na foto pomocí odkazu, který jsem poslala členům KO v mailu. Bohužel technické problémy přetrvávají :-(.
Navíc Pokladník a Předseda se pokusili o vytvoření rekordu a zůstali ve vodě velmi dlouho...Předseda použil časomíru a hlásil čas 5 minut, 3 sekundy. Na naše poměry velmi slušný výkon!
Musíte se podívat na foto pomocí odkazu, který jsem poslala členům KO v mailu. Bohužel technické problémy přetrvávají :-(.
úterý 1. ledna 2013
Silvestr 2012
S Předsedovým svolením napsala na jeho profilu Mova:
Silvestr KO byl již tradičně ve sportovním a hravém duchu.Zúčastnili se téměř všichni, včetně dětí,žen a psů. Nejprve jsme se zchladili ve vlnách jezera v Hradišťku, které bylo pokryto ledovou tříští. K tomu nám místní rozhlas vesele vyhrával, ale ani to nepřesvědčilo Předsedu, aby se také připojil. Zato se koupala odvážná Jitka. Předseda šetřil síly na Silvestrovský běh 3 km v Kolíně.
Silvestrovského běhu se za KO zúčastnili kromě Pokladníka všichni běžci, i Jitka a Wojta. Dobíhali v ustáleném pořadí - Simon, Předseda, Marmota s Wojtou a Jitka.
V podvečer následovala turistická část - pochod na Soutok, do resturace. Cestou zpátky jsme s dodržením všech bezpečnostních pravidel zapalovali lampiony a odpalovali rachejtle. Majka zůstala tentokrát doma. Na plynárensko - vodárenském mostě u kempu jsme obdivovali hvězdy na jasné obloze, připili si šampaňským, muži si splnili svůj tajný sen ...
Pak už jsme si pospíšili k Pokladníkovi, kde nás čekalo výborné občerstvení, které přišlo všem vhod. I tady si členové KO s nadšením hráli s dětmi.
Zlatým hřebem večera byla ukázka Předsedova triku- zapálení sirek pouze pomocí nohou. To se povedlo i přes to, že rekvizity nebyly ideální, a Předseda sklidil zasloužené ovace.
Pokladník nechtěl zůstat pozadu a pochlubil se svými šlechtitelskými úspěchy - zakrslým stromkem, který při dobré péči bude plodit zlatá jablíčka. Všichni oněměli úžasem...
Ať sev novém roce daří členům KO plnit si své sny a ať se nadále těší dobrému zdraví!
Více fotek na: http://pigi28.rajce.idnes.cz/KO_Silvestr_2012/
neděle 30. prosince 2012
Memoriál Káji Otíka - 1. ročník
V neděli 30. prosince započali členové KO hezkou tradici - zimní koupání v Labi pod názvem Memoriál Karla Otíka. Na tomto místě bych požádala Pokladníka, aby v samostatném příspěvku vysvětlil pozadí memoriálu a vrhl světl na vzácnou osobnost Káji Otíka a jeho význam pro Poděbrady. Jak je vidět, nikdo z obvyklých plavců na Soutoku nechyběl, dokonce i noví členové přišli...
Voda byla 3stupně Celsia, vzduch o jeden méně. Takže podmínky byly ještě horší než na Memoriálu Alfreda Nikodéma - to je nutno zdůraznit! Také proud byl poměrně silný, z toho důvodu si plavci mohli vybrat mezi přeplavbou Cidliny, Labe nebo jen doprostřed Labe. Voda nebyla čistá, Marmota předvídal silný výskyt planktonu a drobných korýšů. Se vstupem do vody nikdo neváhal, také proto, že hloubka je tu značná.
Oblékání nebylo snadné, navíc Marmota se snažil vyčesat kartáčem drobné korýše Simonovi, i proti jeho vůli....
Pak už naštěstí nastala lepší část memoriálu - zimní piknik. Přispěla i Vlaďka, které také děkujeme za fotografickou dokumentaci. Předseda mohl po zásluze rozdat diplomy 1. ročníku všem , kdo se zúčastnili (Honzo, připomeň se o ten svůj :-)). Simon byl opravdu dojatý.
Ve vodě se během Memoriálu objevilo i podivné zvíře - snad ondatra, kapybara či nutrie?! Nadšení ekologové Marmota a Simon se neváhali znovu svleknout, zvíře pronásledovali a nakonec objevili jeho úkryt pod břehem.
Záchranný pás nakonec nemusel být použit, takže jsme si mohli všichni připít na zdar podniku, včetně příznivců, kterým děkujeme za podporu.
Mova si svůj první diplom nechá zarámovat a pověsí na čestné místo. Děkujeme všem, kdo přišli a těšíme se na další ročník. Pokladníku, prosím o tvůj pohled na věc! A děkuji Předsedovi, že mi umožnil použít jeho účet - zapsala MOVA.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)