V sobotu 22.10. jsme si užili opravdové otužování - teplota vzduchu kolem 3 st, jezero asi o něco teplejší...mlha se válela nad hladinou a vytvářela pravou podzimní atmosféru. Přesto bylo koupání radostné, někteří se dokonce pokoušeli o veselé kousky a neváhali se ponořit pod hladinu - viz foto.

Zúčastnila se i Majka, které Tomáš nedovolil se namočit, ačkoliv sám se vrhal do vody bez váhání, bez ohledu na delší pauzu, kterou v otužování měl!

Účast byla tentokrát velká - 5 otužilců + diváci. Večer navazovala společenská část - schůzka KO u Předsedy.

Budapešťských 30 km aneb nem tudom magyarom

Mám tady na tomto místě dva týdny starý dluh, a to zprávu z účasti na třicítce v rámci Budapešťského maratonu, který se běžel v neděli 2. října se startem v 10 hod. Trať to byla netradičně dlouhá a také nezvykle odstartovaná - "třicátníci" startovali individuálně na 12195. metru, kdy startér přiložil skener k čipu na botě, na obrazovce notebooku se objevilo závodníkovo jméno, který ho kývnutím odsouhlasil (nebo popřel:) a v té chvíli se mohl přidat do houfu maratonských běžců probíhajících již kolem.
Počasí bylo v Budapešti nádherné, ale tak pro sightseeing, pro běh bylo 27C ve stínu přeci jen trochu moc. Nicméně organizátoři měli vše dobře zajištěné, na každých 3-4 km byla občerstvovačka, asi 4 průběžné sprchy, atd. Já jsem se před startem občerstvil pořádně, už na 3. km jsem si musel odskočit:) Druhé odskočení bylo však až v šest večer, a to jsem přitom na každém občerstvení vypil poctivě minimálně 2 dcl tekutin.
Nakonec se mi běželo líp, než jsem předpokládal. Pomáhalo mi určitě maďarské povzbuzování hojda! hojda! :) a také asi na 23. km jednorázové povzbuzení od mého doprovodného týmu:)
Nakonec jsem se s časem 2:59:50 dostal těsně pod 3 hodiny. Což znamenalo, že jsem se z české reprezentace na této trati umístil na prvním místě. A zároveň taky na posledním – běžel jsem totiž jediný:) Po běhu jsem si ještě hodinku počkal na masáž nohou. Dostal jsem se do rukou dvou mladých maďarských masérek, což mi způsobilo příjemné uvolnění:) Prostě- vydařený zájezd.

Voda se ochlazuje...

V neděli 16.10. jsme se sešli ke koupání jen 3. Pokladník marně vyhlížel pravé otužilecké počasí. Byl totiž připraven čelit všemu, i nadpřirozeným silám, jak je vidět z nápisu na jeho tričku...I tentokrát se však musel spokojit se sluncem. Nicméně teplota vzduchu nebyla víc než 8 stupňů a voda jen o něco více. Pokladník byl po koupání velmi spokojený, také Předseda a Mova. Voda už trochu "pálila", ale koupání nám dodalo energii. Kromě Předsedy, který naopak začal zívat...Doufáme, že příště se sejdeme ve větším počtu. Snad se i Marmota tento víkend otužoval na Velkém rybníce v Malešově.:-)

Ani Simon nezahálel viz foto ze Zvičiny:

Běh přes 2 hrady - 24.9.2011

V sobotu jsme si s Předsedou a jeho skoro celou rodinou naplánovali výlet do Bradlecké Lhoty za Jičínem, kde se měl uskutečnit 1. ročník běhu "2 hrady“. A závod se opravdu uskutečnil, leč naše plánovaná účast na běhu se smrskla pouze na proběhlou střevní virozou odvodněného Marmotu. Tentokrát skolil moribundus jinak odolného Předsedu, a tak se nemohl závodu zúčastnit ani jako divák a fanda. Narozdíl od večerní pivní sešlosti, že... :)
Na to, že šlo o první ročník běhu, měli pořadatelé všechno bezchybně zorganizované, což většina závodníků-běžců a závodníků-chodců kvitovala. Marmota se tentokrát ( Pokladník by určitě glosoval, že "jinak tomu ani nikdy jinak nebylo") zařadil mezi závodníky-chodce. Inu, tyhle kopce pro nás roviňáky s nadváhou moc nejsou. Výběh k první zřícenině hradu - Bradlec (547 m n.m.) - ještě šel, tam mi 71-letý matador Sedláček utekl jen asi o 100 m, které jsem při seběhu stáhl. Ale druhé, delší a hlavně v závěru prudší stoupání do cílové mety na Kumburku (642 m n.m.), bylo již nad Marmotovy síly, a tak cca 700 m jsem skutečně šel. Čas i výsledek je ostudný, proto ho zde uvádět nebudu. Zájemci si ho mohou nalézt na www.2hrady.cz :)
Jinak ale - výborná organizace, krásné počasí, nádherné výhledy,...Doporučuji. Ale - nepodceňovat a před takovým závodem potrénovat kopce! 400 m převýšení na 7-mi kilometrech není málo.
Pro přiblížení závodu jsem si vypůjčil úryvek z tisku : „Za nádherného podzimního počasí dorazilo v sobotu 24.9.2011 na 1. ročník běžeckého závodu přes hrady Bradlec a Kumburk do Bradlecké Lhoty 107 běžců. I s doprovodem a diváky zde bylo kolem 250 lidí a takový zájem pořadatele příjemně potěšil. V hlavním závodě na 7,2 km startovalo 68 běžců. Stupně vítězů byly obsazeny velmi kvalitně, zvítězil mnohonásobný mistr ČR a český reprezentant v běhu do vrchu Jan Havlíček z ASK Slavia Praha, který trať zvládl za vynikajících 28:21. Na záda mu však statečně dýchal Martin Berka z AC Turnov, který byl v cíli na Kumburku jen o 26 vteřin později. Jeho bratr Radim v barvách stejného oddílu si doběhl pro třetí místo. V ženách si jasné vítězství připsala Jana Lenčová z SG Jablonec nad Nisou, druhá byla v celkovém pořadí Helena Vavrušová z Ligy100 Praha a třetí Lucie Smith z Vrchlabí. Kompletní výsledky naleznete na www.2hrady.cz. V dětských kategoriích pro děti do 4 a 6 let běželo celkem 29 kluků a holčiček. Všichni si odnesli účastnický list a nějakou cenu. Závod žáků na 1.500 metrů ovládl mezi deseti soupeři Jan Svoboda, běžecký talent z AC Mladá Boleslav. Pořadatelé děkují všem účastníkům i partnerům a těší se na shledání při 2. ročníku.“

Babí léto oddaluje začátek sezony!

V neděli už tradičně v 11 hodin se sešla nezvykle početná skupina otužilců na jezeře Dvojce. Pěkné počasí vylákalo i Hanku z blízkého Kluku a diváky. Celkem 6 plavců plavalo dost dlouhou trať, skoro až k měřícímu bodu. Někteří poněkud přecenili své síly v podzimní vodě - Mova jen s vypětím sil doplavala zpět. Voda byla o něco chladnější než vzduch, ale slunce nás po koupeli brzo zahřálo. Vcelku byli všichni příjemně osvěženi ,jen Předseda byl krátce po nemoci a tak oslaben si trať zkrátil. Další koupačka bude následovat v neděli v 11, a i když si někteří stěžují na teplé počasí, buďme rádi, že si ještě užíváme příjemného plavání!

Diváci se snad také nenudili, jak je vidět z fotky...A děkujeme Justy za pořízení fotografií.

Ústecký půlmaraton - 18.9.2011

V neděli 18. září jsme se měli všichni ze sekce poděbradských K.O. běžců zúčastnit prvního ročníku Ústeckého půlmaratonu pořádaného v rámci PIM seriálu. Tentokrát jsme zvolili jako dopravní prostředek vlak. Již na nádraží ale Marmota zvěstoval, že ho postihl nějaký moribundus a že se zúčastní pouze jako divák a fotograf. Všichni ostatní byli ale odhodláni podat výborné výkony. Na Mírovém náměstí v Ústí n.L. , kde bylo centrum závodu, jako první odstartoval do 3 km dlouhého Rodinného běhu Wojta, který měl za úkol nejen zaběhnout slušný čas, ale přivést ke svému otci k popovídání si i nějakou pěknou maminku, kterou by na trati potkal:) Prvního úkolu se zhostil dobře, zaběhl čas něco málo pod 15 min, ale na druhý úkol při své usilovné běžecké snaze nějak zapomněl:)
Ve 12 hod se potom již vydali na trasu všichni ostatní- Předseda s Pokladníkem opět z prvních startovních pozic (jak jinak, že:), Simon s Janou potom startovní pole v klidu téměř uzavírali. Ještě předtím, než stačila Jana na výborném celkovém 11. místě doběhnout do cíle desítky v čase 0:53:57, komentátor závodu oznamoval, že na kótě 10 km bojuje v čele závodu půlmaratonu nějaký ukrajinský běžec s Jiřím Jiráskem z K.O.Poděbrady. Tím se stal Předseda a i náš oddíl na chvíli slavným, z ochozů na Mírovém nám. se dokonce ozval i potlesk. Z přihlížejících zřejmě jen Marmota věděl, že komentátor se spletl, neb přeci jen čas kolem 35 min na 10 km je i přes nesporné Předsedovy kvality, trochu nad jeho síly:) Ale komentátor se neopravil a tak chvilková sláva Předsedovi a i tomu našemu oddílu zůstala.
Zhruba v polovině závodu začalo hustě pršet, a to stížilo běh nejen nejlepším černým běžcům, ale i běžcům našim. Jen vodní živel Předseda si liboval a v cílové rovince předvedl neuvěřitelný finiš. Ve velmi pěkném čase 1:34:28 a ve své kategorii na 10. místě se tak jako první z našich běžců dostal do cíle. Však se sami podívejte na http://marmota.rajce.idnes.cz/Ustecky_pulmaraton-18-09-2011/# Dvě a půl minuty za ním v čase 1:37:07 doběhl Simon, který si v cílové rovince ještě v klidu stačil popotahovat totálně promočené šortky:) Zřejmě aby byl řádně upravený pro cílové foto.
A potom, potom jsme dlouze čekali a mokli a mokli a čekali na to, až svůj závěrečný finiš předvede Pokladník. Bohužel se tak nestalo, protože Mildu na 13. km postihla silná bolest v kolenním vazu a tak závod nemohl dokončit. Škoda.

Běh noční Prahou-10.9.2011

V sobotu 10. září ve 20.30 hod jsme se s Mildou Pokladníkem zúčastnili nočního Mattoni Grand Prix běhu v Praze. Pokladník si opět včasnou registrací zajistil výhodnou pozici na startu (č.196), zřejmě s úmyslem prohnat kluky černý. Za 7 sekund od startovního výstřelu už časomíra zaznamenala jeho průběh bránou. To mě se to se startovním číslem 1974 podařilo až za 1min. 38 sec. V horkém večeru za účasti více než 3000 běžců Pokladník zaběhl velmi dobrých 45:25, já jsem měl čas o více než 4 minuty horší – 49:47. Tak to je jeden pohled na výsledek, z něhož nevycházím proti Pokladníkovi moc dobře. Podívejme se však na výsledky z jiného, pro mě příznivějšího úhlu. Pro zjednodušení počítejme s tím, že Pokladník vystartoval jako 196-tý. V cíli byl se svým časem 429-tý, tzn. že ho předběhlo 233 běžců. To musí být trochu frustrující. Proto asi to z(s)klamání, o kterém psal v emailu, proto asi ta nechuť napsat příspěvek na blog. To Marmota se svým výrazně horším časem vystartoval jako 1974-tý, ale do cíle doběhl jako 1155, tzn. že zjednodušeně řečeno, předběhl 819 běžců. To je rozdíl, co říkáte! :)) Výrazně horší čas, ale lepší pocit z odvedeného běhu. Holt, ne vždy je výhodné cpát se dopředu :)))