pondělí 17. října 2011

Budapešťských 30 km aneb nem tudom magyarom




Mám tady na tomto místě dva týdny starý dluh, a to zprávu z účasti na třicítce v rámci Budapešťského maratonu, který se běžel v neděli 2. října se startem v 10 hod. Trať to byla netradičně dlouhá a také nezvykle odstartovaná - "třicátníci" startovali individuálně na 12195. metru, kdy startér přiložil skener k čipu na botě, na obrazovce notebooku se objevilo závodníkovo jméno, který ho kývnutím odsouhlasil (nebo popřel:) a v té chvíli se mohl přidat do houfu maratonských běžců probíhajících již kolem.
Počasí bylo v Budapešti nádherné, ale tak pro sightseeing, pro běh bylo 27C ve stínu přeci jen trochu moc. Nicméně organizátoři měli vše dobře zajištěné, na každých 3-4 km byla občerstvovačka, asi 4 průběžné sprchy, atd. Já jsem se před startem občerstvil pořádně, už na 3. km jsem si musel odskočit:) Druhé odskočení bylo však až v šest večer, a to jsem přitom na každém občerstvení vypil poctivě minimálně 2 dcl tekutin.
Nakonec se mi běželo líp, než jsem předpokládal. Pomáhalo mi určitě maďarské povzbuzování hojda! hojda! :) a také asi na 23. km jednorázové povzbuzení od mého doprovodného týmu:)
Nakonec jsem se s časem 2:59:50 dostal těsně pod 3 hodiny. Což znamenalo, že jsem se z české reprezentace na této trati umístil na prvním místě. A zároveň taky na posledním – běžel jsem totiž jediný:) Po běhu jsem si ještě hodinku počkal na masáž nohou. Dostal jsem se do rukou dvou mladých maďarských masérek, což mi způsobilo příjemné uvolnění:) Prostě- vydařený zájezd.

1 komentář:

  1. Gratuluji, Marmoto!
    Pěkná a vzorná reprezentace oddílu.
    První zahraniční vlašťovka.
    Jen tak dál a houšť.

    Pokladník

    OdpovědětVymazat