Pokračování K.O. víkendu

Po příjezdu z Bradlecké Lhoty do Poděbrad a vyložení osádky, vzal Marmota kolo do motoráku a odjel Rumburákem do Rybniště, které leží na západě Předsedovic oblíbených Lužických hor. Jak jsme se vlakem blížili do oblasti sociálně vyloučených, postupně se viditelně i slyšitelně snižovala inteligence osazenstva vlaku (např. ty voé, jsem tam byl na tej rozhledně, ty voe, jak vona se menovala? Něco jako to začínalo Choto..chotov.., tak nějak. Ten druhý mu odpovídá: Dymník. Ten první: No, jasně, ty voé, Dýmovka to byla :) Z Rybniště do Jetřichovic k Šárce na chatu to je na kole jen 12 km a většinou z kopce, takže za chvíli jsem byl tam. Večer jsme řádně popili, snědli nějaký ten steak z grilu, zahráli si různé hry (stříleli jsme i prakem, cca po 30-ti letech:) a já jsem furt Jitku strašil s ranním koupáním ještě za jinovatky. Dopadlo to trochu jinak, když jsme vstávali, tak už nebyla pomalu ani rosa:) a tak teprve v jednu odpoledne jsme zajeli k místnímu koupališti provést povinný nedělní rituál. Bohužel nádrž byla polovypuštěná, kvalita vody jak ve Žlunicích po pádu práškovacího letadla:) Nakonec jsme jen kousek popošli a zanořili se do kolemtekoucí Srbské Kamenice, která v této době ale moc vod nemá (narozdíl např. od června letošního roku). Voda kousala jen mírně do šíje:) Po vynoření Marmota s radostí uvítal Šárčinu nabídku na utření svého mokrého, ochlazeného těla, a tak se mu to zalíbilo, že na příštích koupačkách toto bude od dámských účastnic také vyžadovat:)