čtvrtek 26. září 2013
Předseda napaden zuřivým psem
Dnes jsem se vydal na jeden z posledních předmaratonských tréninkových běhů a málem to byl běh skutečně poslední. Při návratu z Libice jsem na cykloztezce zahlédl paní s volně běhajícím velkým psem. Jako zkušený běžec vím, že psy ani pejskaře není radno překvapovat. Zpomalil jsem a zakašláním na sebe upozornil. Paní si psa zavolala k noze, ale pes pokyn "k noze" pochopil jako "běž a trhej". Paní sice na měla volala:"nebojte se, ona je hodná, ona nikdy nikomu nic neudělala." Ale vždycky je někdy poprvé. Pes mě oběhl, mohutně se odrazil a plnou silou mi dopadl na záda. Stěží jsem se udržel na nohou a na krku jsem ucítil psí mordu, která se naštěstí do mne nezakousla. Klidným hlasem (kolem stále pobíhal vrčící pes) jsem s pani domluvil finanční vypořádaní a pokračoval o dosti rychleji do Poděbrad. Dejte si tedy pozor na libické psy. Takhle dopadla moje visor bunda.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ten Předseda už neví čím se udělat zajímavý.
OdpovědětVymazatTo muselo být endorfinů:).
Doufám, že tento zákeřný útok nepošramotil tvou psychickou pohodu moc a Košice neodolají tvému maratonskému tempu a reprezentace oddílu bude opět vzorná.
On je ve své podstatě každý pes hodný, než ho má člověk na těle (můj názor na pejskaře asi znáš).
M::
Možná by pořadatele maratonů měli na 30. km místo rozdávání energetických gelů vypouštět mezi běžce "hodné" psy. Pro překonání krize by to asi bylo účinnější.
VymazatJéžíši, to jsem se při čtení headlinu vylekal, už jsem myslel, že je ohrožen tvůj start v Košicích a že dopadneš jak horolezec Jaroš, který nejen že přišel o omrzlé prsty na nohou, ale díky kousnutí do stehna od psa (také velkého) málem i o celou nohu. Je vidět, jak běh prospívá psychické vyrovnanosti, když jsi po takovém hrůzném zážitku s majitelkou klidným hlasem vyřizoval finanční vyrovnání. Jedině mě napadá, jestli ta paní nebyla pohledná:)
OdpovědětVymazatTen vrčící pes, který nikdy nikomu nic neudělal, byl důvodem, že moje kritika byla raději bez emocí. Nechtěl jsem ho mít znova na zádech a tentokrát již řádně zakousnutého.
VymazatMovo, já jsem také pejskař. Jaký že to máš na nás názor? :) Majka skutečně nikomu nic neudělala, tedy kromě té události před pár lety u Labe, kdy se připletla bruslařce pod nohy a ta skončila potlučená až v Labi. Jinak je ale hodná....:)
OdpovědětVymazatTo jsem teda radši, když na mě pes jenom férově skočí, než aby mě lstí shodil až do Labe :-). Máš pravdu, Majka je hodná. M není MOVA ale anonymní Pokladník.
VymazatAha, anonymní Pokladník si zase nepamatuje heslo:)
OdpovědětVymazatNe to byl jen test inteligence účastníku této komunikace. Marmota opět neuspěl.
OdpovědětVymazatNo, nějak se s tím naučíme žít, že předsedo:).
M::
Můj názor na pejskaře je neutrální. Což mi asi vydrží jen do té doby, než se mi nějaký pes taky zahryzne do nohy. Předseda je hrdina - mně skočit pes na záda, museli by mne v šoku odvézt z Libice sanitkou. :-) Na druhou stranu, jestli toho psa nějak nevyprovokoval :-).
OdpovědětVymazat