Přechod Orlických hor

Po přechodu Krkonoš, zdolání Roháčů a Triglavu jsme se rozhodli přejít Orlické hory. Turistického pochodu se jako obvykle zůčastnil Milan s Věrou a jejich kamarádi Martin, Jana Pepe a Petra. Sešli jsme se v pátek odpoledne na hlavním nádraží a vyrazili vlakem do Rokytnice v Orlických horách. Cesta byla sice dlouhá, ale zpříjemnili jsem si ji  popíjením červeného vína a přikusováním  sýrů a škvarků. Kolem 20,00 jsem dorazili do penzionu Rampušák, kde jsme přespali.

Ráno jsme vyrazili směr Šerlich přes Haničku a cílem byla Masarykova chata. Počasí nám přálo a 30 km jsme zdolali těsně před setměním. Cesta byla výškově nenáročná a dokonce jsme se nechali nalákat i do jednoho z bunkrů. Militantní průvodce drmolil, že mu nebylo rozumět a nakonec jsme byli rádi, že jsme vyvázli živí. Evidentně jsme mu smrděli civilem J a neměli jsme dostatečné znalosti o kadencích a dostřelu zbraní. Na Masarykově chatě nás čekalo jedno nepříjemné překvapení – přetopeno bylo nejen v restauraci, ale  i na pokojích. Nepomohlo ani celou noc dokořán otevřené okno, takže jsem se celou noc budil a uvažoval o přesunu před chatu – bohužel pršelo byli 3 stupně a neměl jsem spacák.

V neděli již bylo počasí o poznání horší a vlak z Nového Města nad Metují nám odjížděl již v 16,30 a tak původně plánovanou trasu přes Peklo jsme změnili a šli po turistické modré značce podhorskými vesnicemi.  Délka trasy byla 25 km a na vlak jsme dorazili včas.

V Orlických horách jsem byl poprvé a byl jsem velmi příjemně překvapen a určitě se tam brzy vrátíme na běžky.