pondělí 16. dubna 2012

Vienna halbmarathon - 15.4.2012

Zatímco se většina běžecké části K.O. připravovala (a v neděli pak i výborně běžela) na nymburský Běh lipovou alejí, oba Marmotové se vydali hájit barvy oddílu do Vídně, kde se v neděli uskutečnil tradiční vídeňský maraton a půlmaraton a další přidružené běhy. V sobotu jsme vyjeli již v 6.30 z Florence busem Student Agency směr Vídeň a v 11.20 vystoupili u Prátru. Metrem jsme zajeli 5 stanic k Donaustadtbrücke a odtud pěšky podél Dunaje cca 1 km do kempu, kde jsme postavili stan (noc pro 2 osoby vyšla jen na 400,-Kč).Odpoledne jsme si jeli vyzvednout startovní čísla do Expo Vienna, kde jsme se setkali s celou rodinou spolužáka a maratonce Jirky Koupilka, který se původně z půlmaratonu přehlásil namístě na plný maraton. Potom jsme se přesunuli na Pasta Party (trochu kolínek s boloňskou směsí za 7,-EUR -:) do budovy vídeňské radnice, zašli se podívat do prostoru cíle běhů na Heldenplatz a vydali se zpět do kempu na včasný spánek. To byla ale jen naše představa - vedle nás měli postavený velký stan nějací němečtí balkánci a řádili do 2 do rána:) Budíček byl už v 5.30 a po 7. jsme už ukládali sbalené batohy do úschovných skříní na nádraží Praterstern. Odtud to bylo jen cca 800 m ke startu Wojtova Coca-Cola Run na 4,2 km. Tady jsme se rozloučili, protože Wojta startoval v 8.30 a já o 2 km dál už v 9 hod. Na start jsem šel pěšky po mostě přes Dunaj, kde jsem potkal rozbíhající se ženskou hvězdu půlmaratonu Paulu Radcliffovou. Že je to ona, jsem poznal už z dálky, protože nezaměnitelný tik hlavy dopředu při každém dvojkroku má jen ona :) V prostoru startu byl pořádný mumraj, přeci jen cca 35 000 běžců už je pořádný dav. Ale oproti Praze jsou zde hodně široké hlavní třídy, takže se dalo orientovat. Kupodivu jsme se s Jirkou Koupilkem v tom davu potkali a odstartovali společně. Na startovní čáru jsem se dostal cca za 7 minut po výstřelu, což bylo o 2 minuty dřív než v Praze. Běželo se mi docela dobře, ani nepřišla žádná krize a jak by řekl Předseda, do cíle na Hendelplatzu jsem dobíhal s úsměvem na rtech a vylitými endorfiny:) V cíli už na mě čekal Wojta, který svou trať zvládl za 23:57 a skončil na 555. místě z 1560 mladých běžců od 10 do 18 let. Ve 13.40 už jsme zase seděli v buse směr Brno a v 18.20 byli v Praze. Uf,docela náročnej víkend :) Musím říct, že Vídeňáci měli akci perfektně zorganizovanou, nezaznamenal jsem žádný problém. Foťák jsme s sebou neměli, pár fotek udělal Wojta na mobil, tak snad je sem dám později.
Ještě přidávám průběh časů kamaráda Jirky na trati maratonu. Je na něm vidět, jak na něj přišla kolem 30. km krize. Ale i tak dosáhl dobrého času pod 4 hodiny.

1 komentář:

  1. Marmoto, gratuluji k osobnímu rekordu na pulmaratonské trati. S tvým kamarádem velmi soucítím, především ty poslední dva km za 16:46 musely hodně bolet.

    OdpovědětVymazat