Haspa vikend v Hamburku

Hyper-aktivni Predseda a Mova s rodinou a se Simonem cestujou. Nas cil je Haspa hamburky maraton!
Sraz je na nadrazi v Podebradech. Cesta je dlouha, ale vsichni byli na to prepravovani. Predseda ridi skupinu tak dobre jako auto. Mova se stara o stravovani a drzuje dobrou naladu s Justinkou. Jachym je spolujezdec. Gazela, most a Tonda a prijedeme ke zlate Katerine, ktera na nas ceka s dobroty a dobrou naladou. Jeji Tomas a bratranec Jany lezi s ripkou hlavy. Vstane se trochu pozdeji. Jedeme s nasi pritelkyni k Jiraskum a hned S-banem jedeme na prihlasovani. S. Paul nam ukaza cast sveho obliceje.
Druhy den bude urcite hezky (plny). V patek se Jana probudila a mi rekla, ze jsem bezel maraton za 3h24.
Jedu na kole za Jirkou. Rodina nas jeste zdravi a jedeme na to. Ten maraton je fakt velky. Predseda a ja jsme tipovali 3h29, tak startujeme spolu v ecce... mezi deckem a efkem (nebo ackem a enkem). Je dobra nalada ve startu. Prask! Bezime spolu. Predseda mi vysvetluje ruzne strategiich. Hamburske publikum je vyborne. Behame a behame, vidime pristav, Alster a predmesti a vsude je lidi. Jdeme tunelem. Dostavame banany a gely na tyden. V polovine si rikame ahoj a samotni boj zacina. Tesim se na 30. Pry, ze to je tezke misto... a je to pravda. Bolest se mnou beha a vidim, ze beha taky s my sousedy, ale jeste me to bavi. Je to mozne? Endorfiny a zajice pomahaji. 36 km. Krece zvoni, jsou za dverma. Az vidim Ziel! Hura! Muzu plakat: 3h23! Predseda [...]
Predseda jeste bojuje s pozdnimy krecemi, dame si nealko a jedeme slavit maraton s Movou, s Jachymem a s Justynkou.Movina kava a mistni pivo jsou vyborne. Cela parta jede, pak jde k Labe. Relaxacni prohlidka u potoka (pak u reky) a male koupani v rybniku (pro mne) vola hlad. Sedneme se a kazdy si regeneruje speciality. Trochu kminu na den, ktery je urcite hezky plny.
C est avec le sentiment du devoir accompli, que je vais pouvoir aller me coucher.

Koupání v Labi na Jiřího

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, ale někteří členové KO se rozhodli založit tradici koupání v Labi právě na tento den. Počasí nám přálo, bylo slunečno a docela teplo (aspoň v porovnání s víkendem), voda také nebyla moc špinavá. Hezké počasí ovšem vylákalo k řece i hodně rybářů a sportovců a tak jsme se nakonec ponořili u pařezu památného stromu. Pozvolný vstup do vody by nebyl špatný, kdyby kameny nebyly slizké a bahnité - brrr!  Voda byla spíše osvěžující. Nakonec Simon zajistil i fotografie - výkřiky přilákal kolemjdoucí lázeňačky, kterým se po chvíli podařilo nás skutečně vyfotit. A ani nám neodnesly foťák :-). Jedinou chybou byla slabá  účast, takže příště se sejdeme snad všichni!

Kólja běh Jabkenice

V neděli 22. dubna se běžci KO již po několikáté zúčastnili tradičního běhu okolo Jabkenic. Po loňském úspěchu si dělali naděje na medailové umístění, můžeme však rovnou prozradit, že marně. Běhu jako obvykle předchzelo koupání. Marmota se ještě regeneroval po  půlmaratonu a pouze se vykoupal. Pak už si užíval pohled na dobíhajícího Předsedu, Pokladníka a  Simona, které mocně pozvbuzoval. Jedině Pokladník však předvedl pěkný finiš :-), zřejmě i proto, že se s ním před závodem Předseda podělil o posilující gely.

Podporu tentokrát zajišťovala Vlaďka i Majka, Jana a Mova. Při pivu a párkách čas na hřišti v Jabkenicích rychle ubíhal a i přes chladnější počasí se akce vydařila.

Vienna halbmarathon - 15.4.2012

Zatímco se většina běžecké části K.O. připravovala (a v neděli pak i výborně běžela) na nymburský Běh lipovou alejí, oba Marmotové se vydali hájit barvy oddílu do Vídně, kde se v neděli uskutečnil tradiční vídeňský maraton a půlmaraton a další přidružené běhy. V sobotu jsme vyjeli již v 6.30 z Florence busem Student Agency směr Vídeň a v 11.20 vystoupili u Prátru. Metrem jsme zajeli 5 stanic k Donaustadtbrücke a odtud pěšky podél Dunaje cca 1 km do kempu, kde jsme postavili stan (noc pro 2 osoby vyšla jen na 400,-Kč).Odpoledne jsme si jeli vyzvednout startovní čísla do Expo Vienna, kde jsme se setkali s celou rodinou spolužáka a maratonce Jirky Koupilka, který se původně z půlmaratonu přehlásil namístě na plný maraton. Potom jsme se přesunuli na Pasta Party (trochu kolínek s boloňskou směsí za 7,-EUR -:) do budovy vídeňské radnice, zašli se podívat do prostoru cíle běhů na Heldenplatz a vydali se zpět do kempu na včasný spánek. To byla ale jen naše představa - vedle nás měli postavený velký stan nějací němečtí balkánci a řádili do 2 do rána:) Budíček byl už v 5.30 a po 7. jsme už ukládali sbalené batohy do úschovných skříní na nádraží Praterstern. Odtud to bylo jen cca 800 m ke startu Wojtova Coca-Cola Run na 4,2 km. Tady jsme se rozloučili, protože Wojta startoval v 8.30 a já o 2 km dál už v 9 hod. Na start jsem šel pěšky po mostě přes Dunaj, kde jsem potkal rozbíhající se ženskou hvězdu půlmaratonu Paulu Radcliffovou. Že je to ona, jsem poznal už z dálky, protože nezaměnitelný tik hlavy dopředu při každém dvojkroku má jen ona :) V prostoru startu byl pořádný mumraj, přeci jen cca 35 000 běžců už je pořádný dav. Ale oproti Praze jsou zde hodně široké hlavní třídy, takže se dalo orientovat. Kupodivu jsme se s Jirkou Koupilkem v tom davu potkali a odstartovali společně. Na startovní čáru jsem se dostal cca za 7 minut po výstřelu, což bylo o 2 minuty dřív než v Praze. Běželo se mi docela dobře, ani nepřišla žádná krize a jak by řekl Předseda, do cíle na Hendelplatzu jsem dobíhal s úsměvem na rtech a vylitými endorfiny:) V cíli už na mě čekal Wojta, který svou trať zvládl za 23:57 a skončil na 555. místě z 1560 mladých běžců od 10 do 18 let. Ve 13.40 už jsme zase seděli v buse směr Brno a v 18.20 byli v Praze. Uf,docela náročnej víkend :) Musím říct, že Vídeňáci měli akci perfektně zorganizovanou, nezaznamenal jsem žádný problém. Foťák jsme s sebou neměli, pár fotek udělal Wojta na mobil, tak snad je sem dám později.

Ještě přidávám průběh časů kamaráda Jirky na trati maratonu. Je na něm vidět, jak na něj přišla kolem 30. km krize. Ale i tak dosáhl dobrého času pod 4 hodiny.

Běh lipovou alejí v Nymburce

Neděle 15. dubna neslibovala zrovna přívětivé počasí, teplota vzduchu byla kolem 8 stupňů, ale alespoň navzdory předpovědi nepršelo. Sportovní dopoledne jsme zahájili obvyklou koupelí na Dvojce, bez Marmoty, který odjel až do daleké Vídně, aby se zúčastnil půlmaratonu. Do vody jsme vstupovali opatrně a jak je vidět z výrazů plavců, nebyla to žádná legrace. :-).

Po plavání jsme se nezdržovali a autem se přesunuli do Nymburka, aby se 3 běžci zúčastnili 17. ročníku tradičního Běhu lipovou alejí. Před startem panovala přiměřeně optimistická nálada, jen Pokladník se těšil opravdu moc (viz foto). Trasa byla tentokrát upravena a prodloužena na skutečných 10 km. Závod probíhal podle očekávání, Předseda si udržoval stálé tempo, v závěsu za ním Pokladník. Simon se statečně držel za panem Plešingrem :-). Nakonec se mu ale podařilo jako zázrakem zaběhnout osobní rekord. Cílové fotografie bohužel Mova nestihla pořídit, protože všichni členové KO byli rychlejší než čekala...Stupně vítězů si zasloužili všichni tři. Přesné časy budou doplněny později. Pěkné dopoledne, hezký běh!

Před velikonočním pondělím, v neděli 9.dubna, jsme se před koupáním nejdřív řádně posilnili u Předsedy doma dobře vypečenou husou. Předseda potom obětavě předal Simonovi svoje dlouho získávané zkušenosti a naučil ho typickou českou dovednost - plést pomlázku. Simon projevil talent a nadšení a po chvíli už se mohl pyšnit pěknou pomlázkou.

Nadšení nám ovšem dlouho nevydrželo. Jen co jsme vyšli ven, od západu se přiblížily težké mraky a začalo sněžit. To nás trochu zaskočilo, přece jen už jsme se koupali i v plus 20 stupních před 14 dny. Nebyli jsme také všichni teple oblečení a tak se po příjezdu na Dvojku v husté chumelenici nikomu do vody nechtělo. Nakonec jsme se odvážně vrhli do šplouchajících vln a libovali si, že voda je teplejší než vzduch...Bohužel venku se opět ochladilo a shodli jsme se, že subjektivní pocit zimy byl na úrovni cca mínus 2 stupně. Mově těžce omrzly ruce, i Předseda spěchal do tepla. Marmota byl na tom nejlépe, přijel totiž autem. Snad už se příští týden dočkáme stabilního teplého jarního počasí!