Bakovský půlmaraton 2014

Dnes 12.4.2014 jsme se s Marmotou vydali na půlmaraton do:

Pořadatele překvapila nebývalá účast více než 200 běžců. Nás s Marmotou zase pouze šlachovitá těla ostatních běžců. Nikde žádný typický účastník Pražského půlmaratonu. Nakonec jsme tedy byli moc rádi, když jsme uviděli Martina Š. Vystáli jsme dlouhou frontu na prezentaci. Jako v dávných dobách socialismu, pouze jeden pořadatel pracoval, ostatní spíše jenom přihlíželi.

Rychle do sportovního a

pak jsme ještě museli čekat, protože pořadatelé posunuli start o 30 minut.

Trasu závodu vedla v okolí Bakova lesy, pole, vesnice, výběhy i rychlé seběhy. Krásné výhledy po okolí.

Závod rychle uběhl. Marmota dokonce s úsměvem dobíhal do cíle.

Martin Š. si dal ambiciózní cíl a propotil triko. Co svírá v sevřené dlani není jisté.

Závěrečné pózovaní sportovců u rychlých strojů.

Po příjezdu do Poděbrad jsme ještě už jenom jako diváci ze zahrádky restaurace sledovali chodecké závody a po jedné Plzni byl Předseda odvolán k rodinným povinnostem. Skvělá akce!

Jo a časy jsme měli 1:39:18 a 1:43:34. Marmota se oproti loňsku zlepšil o 5 minut!

Běh lipovou alejí 2014

Před během v Nymburce jsme se už tradičně byli koupat hned po ránu. A bylo nás 7. Přišli tedy skoro všichni, dokonce i Pavel a Zdeněk a Jirka V. 

 Až na jednu výjimku (Mova) šlo o chlapskou záležitost a nálada mezi kluky byla kamarádská a uvolněná.

Chlapci spolu šli dokonce i do sprchy a vesele se pošťuchovali.

 Předseda pak doprovodil Simona do Nymburka na start, ale k přepravě zvolil raději kolo. Simon běžel tak rychle, že mu ručník uschnul, ale Předsedu stejně nepředběhl.

 V Nymburce už se přidala další část KO - Marmota s Wojtou, a příznivci (Ilona s Michalem) a Martin Š, který nás pozval na Železňák,

 Marmota s Předsedou při rozběhu najednou zpozorněli. Je to možné? Je to opravdu Pokladník? A bylo tomu tak, Předseda se zaradoval a povyskočil si.

 Bohužel předčasně jsme se radovali. Pokladník se nechtěl stresovat závodem a tak se jenom přiběhl podívat a zaběhnout si jedno kolo s Janou. Kdybychom to věděli předem, zajistili bychom mu také číslo, aby se nemohl vymluvit.

 A zazněl povel ke startu a po 2 kolech na stadionu vyběhli závodníci na okruh. To se to ještě běželo s úsměvem

 

Postupně dostávaly tváře běžců vážnější a napjatější výraz. 

Zatímco KO ještě kroužilo okolo stadionu, ti nejrychlejší už se v křečích zmítali v cíli. To se pozná, kdo běží ze všech sil a na doraz. Ale za chvíli už tu byl Simon, za ním Předseda, Marmota a Jana.

 Marmota si hned kontroloval přesný čas.

 Když malý Šimon uviděl Janu, už ho nebylo možné zadržet a utíkal jí vstříc, takže Jana ztratila několik cenných vteřin těsně před cílem.

 Smůlu (nebo štěstí) měl Wojta, který z organizačních důvodů propásl start svého závodu a mohl pouze neoficiálně běžet jedno kolo z 10 km.

 A nakonec trochu jarní  romantiky z Nymburka. Vydařené počasí i akce.

Prazsky pulmaraton

Na Prazskem pulmaratonu barvy K.0 Podebrady hajili Milan s dcerou Anickou a Vera s neteri Miluskou. Vera pres vyhrez plotenky se zatejpovanymi zady a nohou zabehla cas 2:23, Milan 1:50, Anicka 1:59,Miluska 2:15. 

 Bylo vyborne bezecke pocasi. 

Koupání jako u Baltu

V sobotu se Mova s Předsedou vydali na sever, aby se mohli vykoupat jinde než na Dvojce. Počasí nám přálo, jaro bylo v plném proudu, louky se zelenaly a stromy kvetly.

 Na kole jsme dojeli do ciziny a brzy se před námi otevřel pohled na písečné pláže a modrou vodu, která lákala ke koupání.

 Po posilnění se pivem jsme zamířili na pláž a Předseda vyhnal turistky z dřevěného lehátka, aby si odpočinul.

 Pak jsme se rychle zanořili a užili si chladných vod, naštěstí už venku bylo teplo. Jak psal Marmota, teď už je koupání za odměnu. Tak by to mělo být - kdo seděl v zimě za pecí, ať tam zůstane i v létě a neotravuje u vody :-).