Běh lipovou alejí 2014

Před během v Nymburce jsme se už tradičně byli koupat hned po ránu. A bylo nás 7. Přišli tedy skoro všichni, dokonce i Pavel a Zdeněk a Jirka V. 

 Až na jednu výjimku (Mova) šlo o chlapskou záležitost a nálada mezi kluky byla kamarádská a uvolněná.

Chlapci spolu šli dokonce i do sprchy a vesele se pošťuchovali.

 Předseda pak doprovodil Simona do Nymburka na start, ale k přepravě zvolil raději kolo. Simon běžel tak rychle, že mu ručník uschnul, ale Předsedu stejně nepředběhl.

 V Nymburce už se přidala další část KO - Marmota s Wojtou, a příznivci (Ilona s Michalem) a Martin Š, který nás pozval na Železňák,

 Marmota s Předsedou při rozběhu najednou zpozorněli. Je to možné? Je to opravdu Pokladník? A bylo tomu tak, Předseda se zaradoval a povyskočil si.

 Bohužel předčasně jsme se radovali. Pokladník se nechtěl stresovat závodem a tak se jenom přiběhl podívat a zaběhnout si jedno kolo s Janou. Kdybychom to věděli předem, zajistili bychom mu také číslo, aby se nemohl vymluvit.

 A zazněl povel ke startu a po 2 kolech na stadionu vyběhli závodníci na okruh. To se to ještě běželo s úsměvem

 

Postupně dostávaly tváře běžců vážnější a napjatější výraz. 

Zatímco KO ještě kroužilo okolo stadionu, ti nejrychlejší už se v křečích zmítali v cíli. To se pozná, kdo běží ze všech sil a na doraz. Ale za chvíli už tu byl Simon, za ním Předseda, Marmota a Jana.

 Marmota si hned kontroloval přesný čas.

 Když malý Šimon uviděl Janu, už ho nebylo možné zadržet a utíkal jí vstříc, takže Jana ztratila několik cenných vteřin těsně před cílem.

 Smůlu (nebo štěstí) měl Wojta, který z organizačních důvodů propásl start svého závodu a mohl pouze neoficiálně běžet jedno kolo z 10 km.

 A nakonec trochu jarní  romantiky z Nymburka. Vydařené počasí i akce.