Minulý víkend se vydala skoro pražská čast K.O. a Luděk na přejezd Lužických hor. Menší technické problémy se objevily již v sobotu v 7:30 na nádraží v Hrádku nad Nisou.
Rychle byly vyřešeny a po jedné hodině jízdy vlakem jsme dojeli do Rybniště.
Vzhledem k rozdílné trénovanosti účastníků výletu jsem očekával, že se vytvoří dvě výkonnostní skupiny. Měl jsem pravdu, jenom mě překvapilo, že jsem byl v 2. družstvu zcela sám.
A tak jsem na Jedlovou dojel (došel) s velkou ztrátou poslední. Pokochali jsme se výhledy, dali si v restauraci bramboračku a řítili se dál.
Projeli jsme kolem nádraží Jedlová, Hraničního rybníku, kopce Bouřný až nad Horní Světlou, kde jsme trochu zaškodili místním zemědělcům.
V Horní Světlé jsme si dali skvělé borůvkové knedlíky a zaházeli si na medvídka s klaunem.
Po nasednutí na kolo Luděk zjistil, že má sice plné břicho ale prázdnou duši. K velkému překvapeni jsme zjistili, že jediná lepicí souprava nám odjela s Ivošem do Dolní Světlé. Tak jsme ho museli telefonicky přivolat zpět. Než se ale Ivoš vrátil ze 100 m nižší nadmořské výšky, našel lepicí soupravu i Milan a duše byla opravena.
Pokračovali jsme společně přes Dolní Světlou, Juliovku, Krompach, německý Hain až na Hvozd.
Terasa u Chaty na Hvozdu.
Rozhledna na druhém vrcholu Hvozdu.
A pak nastalo rozděleni výpravy. 1. družstvo se rozhodlo ještě natočit 20 náročných km, 2.družstvo a Jana už jenom sjelo dolů do Hrádku a cestou brodilo potoky, pilo kafe a hledalo kešky.
Romantický noční ohňostroj.
Nedělní ranní výběh na Popovu skálu.
Následoval pohodový cyklovylet do Oybinu. Dort tamtéž jsme si určitě zasloužili.
A to je vše. Na závěr malý kvíz: co to dělají Ivoš a Jana?
Pěkná akce bankovní sekce K.O. Potvrzuje se to, co s Předsedou tvrdíme, že na kole jsou zapojeny jiné svaly než při běhu a že být dobrý v běhu do kopců ještě neznamená, že se bude taky dařit v kopcích na kole:)
OdpovědětVymazatOdpověď na kvíz: Jana si chce omýt nohy, leč je má krátké, nedosahne sama na hladinu, proto ji Ivoš drží, aby do vody nespadla:)