Noční orientační běh - Kublov

Po delší odmlce opět zprávy z druhého okraje hlavního města.

V pátek večer jsem se se sousedem (bývalým aktivním orientačním běžcem) zúčastnil tradičního závodu pořádaného mojí alma mater Vysokou školou ekonomickou resp. její TJ Ekonom. http://www.nob.atlasweb.cz/ Vzhledem k tomu, že závod byl vypsán pouze pro koedukované páry a nám se žádné příslušnice něžného pohlaví nepodařilo přesvědčit k účasti, běžili jsme mimo soutěž s dovětkem MM (muž, muž). Po závodě jsme nicméně zjistili další dvě posádky s dovětkem ŽŽ, takže jsme se mohli spojit, ale pozdě bycha honit, že? Do pořadí jsme byli nakonec normálně zařazeni, ale bez nároku na případnou medaily.

Jednalo se o skorelauf, tedy seber kontrol kolik dokážeš, s časovým limitem 2 hodiny a penalizací za pozdní doběh. Vzdálenější a hůře dohledatelné kotroly byly samozřejmě bonifikovanější. Celkově bylo možno sesbírat 27 bodů na 16 kontrolách. Běželo se v lesích 1km jižně od obce Kublov. Start i cíl byl v hospodě v Kublově. Teplota, tlak, rosný bod: -1st.C, nevím, nevím

Závodu jsem zúčastnil v historii opakovaně, ale tentokráte jsem poprvé zjistil, jaké to je opravdu závodit. Ano uhodli jste, nebylo to ani mojí současnou zázračnou formou, ani s časem získanou "zralostí", ale právě sousedem - říkejme mu třeba Radim (on se tak totiž doopravdy jmenuje). Jeho již od první minuty bezchybné mapování nás hned vystřelilo do šancí o boj o vrchní příčky (mám na mysli první polovinu :-).

Hned zvolil opačný směr sběru kontrol, než bych zvolil já a většina naší vlny, tak jsme v lese rázem osiřeli. První kotrola - vrchol nám ukázal, že organizátoři nás letos opět nešetřili. Menší horolezecká vložka po namrzlé skalce mě opravdu zahřála. Dále jsme již téměř neomylně sbírali kontrolu po kontrole. Já jen v závěsu a jako nosič kartičky pro označkování kontroly a případné vylezení k většinou zajímavě umístěným lampiónům s kleštičkami. Kolikrát mě překvapilo, že po prolezení hustníkem jsme stáli přímo před kontrolou, takže minimální dohledávky a ztráty času.

Térén byl náročný, místy jsme se bořili po kotníky v bahně jinde probíhali po kamenitých cestách nebo po kolenou v hustníku. Tma, notně zvlněný terén přidáváli uběhnutým kilometrům náročnosti. Zhruba po hodině a půl jsme už začali silně cítit únavu. Vybrali jsme tedy, které kontroly vynecháme a nabrali směr k cíly. Po cestě jsme ještě dvě sebrali a poslední kilometr do vesnice po silnici jsme si dali opravdu v tempu. Unavení, propocení, zabahnění jsme to stihli za 1:56 a sebrali 20 bodů. Podle předběžných výsledků to stačilo cca na 1. třetinu ve výsledovkové listině. Možná vám to připadá málo, ale pro to mě byl historický úspěch.

Fotit jsem opravdu nestíhal, tak jen jednu rozmazanou z cíle.