Předseda a Pokladník již byli seznámeni s tím, jak jsem se potýkal s nástrahami trati druhého ročníku téměř vyloženě krosového běhu v okolí města Železnice. A v čem že spočívala obtížnost závodu - inu pro nás nížiňáky samozřejmě v kopcích (odhaduji 300 m celkového převýšení), v délce ( bylo to prý víc než 13 km ) a hlavně v povrchu tratě : po silnici se běželo jen cca 3 km, jinak zbytek po lesních a polních cestách, loukách, přes potoky, bahniště, vyhaslou sopku ( vrch Železný- tzn. skoro po čtyřech). Specialitou tratě jsou ovšem srnčí a kančí stezky, což jsou cestičky vyšlapané v křovinách a kopřivištích zřejmě jen zvěří o šířce jejich útlých těl :) (taky jsem si na nich roztrhl Moiru).
Ale závod ostatním členům opět doporučuji - krásná příroda, žádná masovka, ale naopak skoro rodinná atmosféra ( 28 běžců). Jen ty dědci kdyby mě furt tolik neutíkali :) Ovšem- kdyby byla vyhlášena kategorie dle hmotnosti běžců, tak v kategorii těžká váha nad 90 kg bych se umístil zcela jistě na 1. místě :)
Tak podle těch dvou fotografií to byl kros džunglového typu. Spíš bych si myslel, že jsi vyrazil za exotikou do Vietnamu. No hlavně že jste se na stezce nemuseli potýkat s jedovatými hady, hladovými tygry a opicemi.
OdpovědětVymazat