West Highland Way - zkrácená verze

V pátek jsem přistáli v Edinburku, busem se přesunuli do Glasgow, kde nás déšť zahnal do hospody na Fish and chips a pivo. Odpoledne odjeli do Bridge of Orchy, kde jsme přestali u vysloužilého vojáka ve Stance cottage. V sobotu jsme absolvovali cca 19 km do Kingshouse a protože zde už nebylo ubytováni, museli jsme odjet busem do Glencoe. Obávané midgies nás dnes nechali na pokoji, ale první skotské klíště se do mne již zakouslo.

Bridge of Orchy.

Ve Skotsku mají ještě sníh.

A dokonce i Ski Centrum

Ubytovali jsme se v Morvan cottage.

Glencoe leží na břehu Loch Levenu.

Večer jsme ještě navštívili břidlicový lom v  Ballachulishi. 

Při hledání hospody nalezli hřiště na Shinty (něco jako pozemní hokej). 

A pak i doporučenou hospodu, bohužel zavřenou. 

Den druhý z Kingshouse do Kinlochlevenu

V neděli ráno jsme v Morven cottage posnídali skvělou skotskou snídani. Objednal jsem si English breakfast a málem jsem nedostal nic. Pohovořili jsme s velice přátelskou majitelkou domu. Rychle zabalili a vyrazili na autobus. Venku hustě pršelo. Na autobusové zastávce se s námi před deštěm schovával Bretoněc (ne náš ale ze Saint-Malo). Po příjezdu k Kingshouse přestalo pršet.

V údolí jsme viděli krásnou duhu.

Hezké počasí netrvalo dlouho. Za chvíli se přihnal silný déšť a vítr.

Naštěstí stoupání na hřeben po Devil's Staircase bylo už bez deště. Jenom cesta se proměnila v potok.

 Na hřebeni nás už přivítalo krasné počasí .

Při sestupu se kupodivu  znova vrátil slejvák.

  

Sestup do Kinlochlevenu už byl snadný, ale netušil jsem, že pouhých 16 km, stoupání 423m a sestup 659m dokáže člověka tak utahat. Teď ležíme na pokoji v Tailrace Innu a těšíme se na večeři a zítřejší etapu.

Den třetí z Kinlochlevenu do Fort William

Byla to nejdelší etapa naší cesty - 24 km, výstup 735m, sestup 737m. Počasí bylo dobrý. Pršelo a foukalo jenom dopoledne, odpoledne už jenom foukalo.

Ovce skotské počasí zjevně zvládají bez viditelných problémů.

Jak v té pustině dokázal někdo žít? 

Po necelých 7 hodinách rychlé chůze jsme se dostali do cíle naší cesty - Fort William.

Zitra si ještě vyběhnem na Ben Nevis a pak hurá do civilizace - Glasgow a Edinburk.

Den čtvrtý - výstup na Ben Nevis

Dnes počasí přálo. Už rano bylo slunce a teplota byla na triko. Posílení pravou Scottish breakfast jsme v 10 vyrazili na Ben Nevis. Z Fort William jsme šli cca 30 minut do turistického centra a zde to šlo hned do kopce. Ze začátku to byla zelená skotská romantika s krásnými výhledy do údolí a na krasné vodopády. Voda ostatně bylo všude i na cestě a někde to celkem klouzalo.

V 700m nad mořem se objevilo pleso.

 Pak se stoupalo už jenom v kamení a začalo opravdu silně foukat. 

A netrvalo dlouho a v 1100m nad mořem jsme šli již přes sněhová pole.

Vrcholu jsme dosáhli po 4 hodinách chůze.

 Jáchyma bohužel na vrcholu postihla sněžná slepota.

 

 

Navrát do Fort William byl o něco rychlejší - 3,5 hod. Výstup na Ben Nevis 1.344m nad mořem byl náročnější, než jsme čekali (já jsem nevypadal o mnoho lépe).