Po zrušené Jizerské 50 dopadla stejně i Jilemnice. Nezbylo nic jiného, než se vrátit ke starému dobrému běhu, ke kterému člověk nic nepotřebuje. Běh na Blanik se zdála být (a byla) dobrá volba. Je to závod na 17 km s převýšením 500m. Ranní cesta autem byla po pátečním dešti a nočním mraze hodně náročná. Hned kousek za Kolínem byla cesta zablokovaná vážnou nehodou a po chvíli čekání mi nezbylo nic jiného, než místo nehody objíždět po vedlejších silnicích, kde by se však dalo i bruslit. Nabral jsem skoro hodinové zpoždění a už jsem měl obavu, že start nestihnu. Naštěstí pořadatele start posunuli o 20 minut. Přišel jsem ale o zaregistrované číslo 100 a dostal papírovou 228ku. Ženy startovaly s půlhodinovým náskokem a po 30 minutách pak i muži. Trať vedla z Vlašimi po silnici přes jeden menší, jeden větší kopec a cca na 6. km se vběhlo do lesa, což byl náročný, ale i moc hezký úsek. Místy jsem přecházel do chůze. Cestou nahoru jsem se míjel s Janou, která běžela tak rychle, že jsem ji nedokázal ani vyfotit. Na Blaníku vysvitlo slunce, rytíři žádní, krátce jsem porozhlédl a už se řítil dolů. Tedy vlastně ostatní se řítili, já opatrně seskakoval z kamene na kámen, obíhal kořeny. Tady jsem opravdu nechtěl upadnout. Při seběhu jsem ztratil možná 5-10 míst. To mi ale nevadilo, protože jsem šetřil síly na závěr. Poslední 3km jsem zrychlil a endorfiny se uvolnily do mozku v nebývalém množství ;-). Výsledný čas byl 1:38:33. Jana to zaběhla za výborných 1:49:02 a myslím, že nás všechny v Pečkách prožene. Přemek, Milan a Ivo se už určitě moc těší.
Nová členka K.O.? Tak koukám, že mám novou ženskou konkurenci. Už se těším na Pečky! Běh stál určitě zato, akorát to převýšení muselo být drsné, mně 200 m ve Slaťiňanech bohatě stačilo.
OdpovědětVymazatPěkný výkon obou.
OdpovědětVymazatNa posledním fotu vypadáte trochu jako sourozenci:)
Škoda, že jsi byl ošizen o startovní číslo 100.