Jesenický půlmaraton 2013

Právě sedím ve vlaku Bouzov, přehřátými chodidly svírám chladivý jontový nápoj z Plzně a chystám se na vyhodnocení Jesenické akce. Hned na začátku řeknu, že to byl nejkrásnější závod, který jsem kdy běžel. Trať vedla z Červenohorského sedla přes Švýcárnu, Ovčárnu, Vysoké hole a Ztracené kameny a cil u motorestu Skřítek. Na Praděd se neběželo, tam běželi pouze maratonci, kteří startovali z Ramzové. Počasí bylo ideální - svítilo slunce, teplota kolem 15•C a na hřebenech pofukoval slabý větřík. Běželo se po lesních cestách, kamenech, přes rašeliniště po dřevěných chodnících, po hřebenech po pěšinkách mezi kosodřevinou. Byly krásné výhledy. Prostě nádhera.

A jaky jsem podal výkon? Na misto startu jsem, z důvodu dostatečné aklimatizace, dorazil již v pátek večer. V restauraci v hotelu Červenohorské sedlo jsem dal borůvkové knedlíky s kofolou a poté jsem zde i přenocoval. Ráno osvěžen horským vzduchem jsem vyrazil na start. Jako typický polabský běžec bez zkušeností z hor a terénu jsem si dal skromné cíle: 1. běh si užít, 2. doběhnout do cíle, 3. nerozbít si ústa při závěrečném seběhu na Skřítek. Síly jsem tedy vhodně rozložil a v pohodě doběhl do cíle. S výběhy jsem neměl vůbec problém, ale seběhy mi nešly. Pokud mě někdo předběhl, tak to bylo pouze z kopce. Čas v cíli jsem měl 2:20:06.

Triatlon v Břístvi

Už poměrně dlouho je tomu, co se borci KO zúčastnili tradičního i když ne zcela oficiálního triatlonu v Břístvi a okolí. Doufám, že si pamatuji správně datum - v sobotu 13. července.  Za KO stáli na startu u rybníka - Jana, Simon, Marmota. Nesmím zapomenout ani na přátele KO, např. Richarda, který na soutěž poctivě trénoval.

Po vyslechnutí instrukcí se všichni společně vrhli do vody a podle svých možností pak vylézali a chápali se kol. Někdo se převlékal (např. Marmota), jiní jeli v plavkách (Simon). 

 Po zdolání blíže neupřesněného počtu kilometrů (cca po 1 hodině)  se závodníci vrátli do Břístve k chalupě organizátorů, zde kola s úlevou odhodili a vyběhli na závěrečný sprint. Někteří běželi rychleji, se psem v patách.

 Závodníci KO se nenechali zahanbit a před poslední disciplínou se zdálo, že budou jistě v první polovině. Simon však překvapil své soupeře, všechny předběhl a zaslouženě zvítězil.

 I příznivci KO, pokud nezávodili, sledovali závod s napětím...Marmota dobíhal chvíli po Simonovi, se zarputilým výrazem, ale brzo se už usmíval. Jana také zvládla  bez problémů všechny disciplíny závodu, a to napoprvé.  Bohužel se nedařilo Richardovi, který kvůli defektu kola ztratil dost na ostatní , a jen díky své vytrvalosti neskončil zcela vzadu. Tak tedy příště může poměřit síly s KO znovu.

Běh do vrchu

Na Mílešovce se mi zalíbilo a tak jsem si dnes dal další výběh - tentokrát v Krkonoších z Rudolfova k Chalupě na rozcestí. Převýšení bylo cca 700m. Na průměrnou rychlost se mě radši neptejte. Klára tam chůzi přišla jenom malou chvíli po mně :-).