čtvrtek 17. listopadu 2011

Oslavy pádu komunismu a dne Boje za svobodu a demokracii

Při příležitosti dne Boje za svobodu a demokracii, což jsme pojali jako oslavy pádu komunismu, měl proběhnout trénink otužilců a běžců. Bohužel někteří se ho museli vzdát ze zdravotních, jiní z časových důvodů. Nicméně, zdravé jádro KO se rozhodlo trénink uskutečnit i tak. V šílenou ranní hodinu - v půl 9 - jsme odjeli ve třech na jezero a byli jsme trochu překvapení, že není zamrzlé. Na nic jsme tedy nečekali, a jako by tam byl Pokladník s námi, rychle jsme se svlékli a vběhli do vody. Dost rychle jsme zase vyběhli a oblékli se.

Po čaji na základně jsme se vydali na druhou fázi tréninku na Loučeni. Sychravým a zamženým dopolednem, které silně připomínalo předvánoční prosincovou atmosféru, jsme přijeli autem na start v lese nedaleko studánky. Běžci vyrazili tréninkovým tempem k Jabkenicím a já jsem je doprovázela na skládacím kole. Ukázalo se, že jízda na pískových cestách nebo v terénu na tomto modelu kola není o nic méně namáhavá než běh, a docela jsem se zapotila, hlavně do kopců. Okolo vypuštěného jabkenického rybníka a přes vesnici jsme pokračovali lesem na Mcely, podél obory a zpět k autu. Celá trasa měřila 14 km. V euforii jsme se zahřáli ještě slivovicí, kterou Simon jako obvykle nezapomněl přinést. Trénink se podle účastníků (viz fotky) velmi pěkně vydařil a doufáme, že příště se ho bude moci zúčastnit více členů KO.
Takže hezký zbytek 17.listopadu a pěkný víkend všem členům KO!

pondělí 14. listopadu 2011

78. Velká kunratická

Včera, v neděli 13.11. se konal již 78. ročník Velké Kunratické. Počasí bylo po ránu, kdy běžel Wojta, mrazivé a mlhavé. Kolem 11. hodiny ale vykouklo sluníčko a hned bylo veseleji. Marmota startoval až v 13:15:50, kdy už trať byla prozářená sluncem. I tak ale byl vzduch studený a při výbězích do svahů se dostával až do posledních zákoutí plicn
ích sklípků. Wojta startoval opět za mladší žáky na trati 840 m a dosáhl úplně stejného času jako loni - 4:09. Já jsem zaběhl opět čas skoro o půl minuty lepší než loni - 18:31,6 a obsadil pěkné 836. místo -:) Podařilo se pokořit i některé mladé poděbradské kanoisty:) Ti měli poměrně početnou, pětičlennou účast. Musím ale říct, že lepší čas jsem nahnal až ve druhé, rovinaté polovině trati. Ve svazích to opět nebylo nic moc, musel jsem si pomáhat ručkováním po nataženém laně. Tentokrát si zkusila trať Velké i Vlaďka – sice pěšky a v protisměru, ale zase pořídila pár zde dosud nepublikovaných záběrů ze svažitých terénů. Po překonání náročné trati jí vyhládlo a tak ve chvíli, kdy Marmota trpěl hlady, aby mohl na trati hájit čest oddílu, bezostyšně se před ním pustila do pojídání klobásy:)

Noční orientační běh - Kublov

Po delší odmlce opět zprávy z druhého okraje hlavního města.



V pátek večer jsem se se sousedem (bývalým aktivním orientačním běžcem) zúčastnil tradičního závodu pořádaného mojí alma mater Vysokou školou ekonomickou resp. její TJ Ekonom. http://www.nob.atlasweb.cz/ Vzhledem k tomu, že závod byl vypsán pouze pro koedukované páry a nám se žádné příslušnice něžného pohlaví nepodařilo přesvědčit k účasti, běžili jsme mimo soutěž s dovětkem MM (muž, muž). Po závodě jsme nicméně zjistili další dvě posádky s dovětkem ŽŽ, takže jsme se mohli spojit, ale pozdě bycha honit, že? Do pořadí jsme byli nakonec normálně zařazeni, ale bez nároku na případnou medaily.



Jednalo se o skorelauf, tedy seber kontrol kolik dokážeš, s časovým limitem 2 hodiny a penalizací za pozdní doběh. Vzdálenější a hůře dohledatelné kotroly byly samozřejmě bonifikovanější. Celkově bylo možno sesbírat 27 bodů na 16 kontrolách. Běželo se v lesích 1km jižně od obce Kublov. Start i cíl byl v hospodě v Kublově. Teplota, tlak, rosný bod: -1st.C, nevím, nevím



Závodu jsem zúčastnil v historii opakovaně, ale tentokráte jsem poprvé zjistil, jaké to je opravdu závodit. Ano uhodli jste, nebylo to ani mojí současnou zázračnou formou, ani s časem získanou "zralostí", ale právě sousedem - říkejme mu třeba Radim (on se tak totiž doopravdy jmenuje). Jeho již od první minuty bezchybné mapování nás hned vystřelilo do šancí o boj o vrchní příčky (mám na mysli první polovinu :-).



Hned zvolil opačný směr sběru kontrol, než bych zvolil já a většina naší vlny, tak jsme v lese rázem osiřeli. První kotrola - vrchol nám ukázal, že organizátoři nás letos opět nešetřili. Menší horolezecká vložka po namrzlé skalce mě opravdu zahřála. Dále jsme již téměř neomylně sbírali kontrolu po kontrole. Já jen v závěsu a jako nosič kartičky pro označkování kontroly a případné vylezení k většinou zajímavě umístěným lampiónům s kleštičkami. Kolikrát mě překvapilo, že po prolezení hustníkem jsme stáli přímo před kontrolou, takže minimální dohledávky a ztráty času.



Térén byl náročný, místy jsme se bořili po kotníky v bahně jinde probíhali po kamenitých cestách nebo po kolenou v hustníku. Tma, notně zvlněný terén přidáváli uběhnutým kilometrům náročnosti. Zhruba po hodině a půl jsme už začali silně cítit únavu. Vybrali jsme tedy, které kontroly vynecháme a nabrali směr k cíly. Po cestě jsme ještě dvě sebrali a poslední kilometr do vesnice po silnici jsme si dali opravdu v tempu. Unavení, propocení, zabahnění jsme to stihli za 1:56 a sebrali 20 bodů. Podle předběžných výsledků to stačilo cca na 1. třetinu ve výsledovkové listině. Možná vám to připadá málo, ale pro to mě byl historický úspěch.



Fotit jsem opravdu nestíhal, tak jen jednu rozmazanou z cíle.

neděle 13. listopadu 2011

268. Malá cena Monaka

Úspěch v Monacu!


Po cestě vlakem Jana a Simon přijedou do Slatiňan.
Tam je každoměsíční závod a už to tam známe moc dobře.



Jana běží 3,6 km a Simon 10 km.
Diky pěknému počasí a náročnému trenínku (:/), každý má Osob Rek na trati.
Jana, 3. žena: 18´20
Simon, 10. muž A: 41´09
Oslavili jsme to ve Slatiňanech na posvíceských hodech.

Noční koupání

V sobotu večer proběhlo na Dvojce netradiční večerní koupání. Podmínky byly dost příznivé - veliký žlutý měsíc nad lesem a mlha na vodou vytvářely romantickou atmosféru, teplota vzduchu byla asi 2 stupně, ale nefoukalo. Teplotu vodu nebylo čím změřit, snad se to povede příště. Osvětlení obstaral Marmota se svým autem, Simon donesl slivovici na zahřátí po koupeli, diváky byli tentokrát Vlaďka a jako obvykle Majka. Nesmíme zapomenout na nejmladšího otužilce Vojtu, který se statečně ponořil do nejen ledové, ale i temné vody...
Bohužel fotodokumentace je velmi chudá, oba fotografové (Marmota i Mova) zapomněli na nutnost dobít baterii před použitím blesku. Proto bude nutné večerní koupání někdy zopakovat a řádně si připravit kamery a foťáky. Takhle se Pokladník (vždy svlečený jako první!) posilňoval před vstupem do vody.
Po osvěžení jsme se plni energie přesunuli "na jedno pivo" do hospody, abychom zhodnotili dosavadní činnost a naplánovali další akce :-).


neděle 6. listopadu 2011

Skoro letní koupání

 V neděli jsme se sešli na jezeře ve velmi silné sestavě - kromě Předsedy a Movy se dostavil i Pokladník ve vrcholné formě (!), jak je vidět z fotky. Čas si udělal i Marmota, zocelený pobytem v ledové vodě alpského potoku a dokonce i Vojta se tentokrát ponořil. Simon spojil koupání s hygienou a tak strávil ve vodě nejvíce času. Největší problémy měl nečekaně Předseda, nikoliv s bolestí v krku, ale tentokrát zápasil s celkovou únavou. Není divu, sobotní maratonský běh v kopcích musel být velmi náročný. Vzduch byl "nechutně teplý " (cituji Pokladníka), protože z neznámých důvodů nám počasí stále přeje a podzim je letos velmi hezký. Zato voda už byla víc než osvěžující a zpočátku nebylo lehké se ponořit. Nakonec si všichni zaplavali a umyli se a v dobré náladě (viz foto č. 4) jsme naplánovali několik dalších akcí. Děkujeme za podporu přihlížejícím !

sobota 5. listopadu 2011

Horolezecký krosmaraton

Dnes jsem si zaběhl krosmaraton v Sosnové u České Lípy. Počasí bylo pro běh ideální 10-11st.C a bezvětří. Běžely se celkem čtyři 10,5km okruhy. Pořadatelé sice v propozicích uváděli, že terén je jenom mírně zvlněný, ale s tím bych jako člověk z Polabí rozhodně nesouhlasil. V některých částech trati to tam vypadalo jako při výběhu na Oškobrh. Také mě jako zatím silničního běžce překvapilo, jaká je to dřina běžet v písku, přes kořeny a ve zrádném spadaném listí. Ve čtvrtém kole jsem pochopil, co to znamená mít "rozbitá stehna ze seběhů" (oblíbená fráze krosových běžců). K tomu se přidaly i rozbitá lýtka a podivně uvolněné kotníky. Prostě dřina jako ..... a tomu odpovídá i výsledný čas 3:57:57.  Holt, je potřeba víc trénovat terén.