Zillertalské Alpy - 27.-30.10.2011

Ve čtrvrtek odpoledne jsme dvěma auty a v šesti lidech vyrazili vstříc zážitkům z podzimního lyžování na ledovci v Hintertuxu. Předpověď slibovala sluníčko a opravdu nelhala- všechny tři dny modrá obloha, sonnenschein, bezvětří. Na ledovci však podle očekávání spousta lidí a fronty. Já jsem lyžoval jen v pátek, na ostatní dny jsem měl v plánu zdolat nějaký ten pěkný klettersteig (ferratu). Hned v Mayerhofenu, kde jsme byli ubytováni, jsme objevili tři velmi pěkné klettersteigy, a to v jedné lokalitě, takže jsme nemuseli nikam přejíždět. V sobotu jsem přemluvil kamarádku Jitku, aby šla do lezení se mnou, v neděli už jsem na to zůstal sám. Nakonec byly zdolány všechny tři cesty, z nichž ta poslední, nejtěžší, byla opravdu parádní-exponovaná, v pevné skále, na hřejivém sluníčku. A protože mám absence v podzimním otužování a jsou za to na mou adresu různé poznámky:), odhodlal jsem se v sobotu po zdolání dvou cest ponořit do horské bystřiny Zilleru:) Ostatním se lyžování líbilo, takže v celé skupině zavládla celková spokojenost. Ja, super Wochenende! :)

Proběhneme se parkem v Pečkách

V pátek 28.10. se konala v Pečkách polo.utajená akce Proběhneme se parkem, obdoba jarní Pečecké desítky. Počet účastníků nebyl vysoký, vzhledem k tomu, že informace o běhu měli jen místní a jejich známí. Po položení kytice k památníčku na náměstí se běželo 12 kol parkem a kolem sportovní haly.

Počítání kol neměli organizátoři zcela zvládnuté. Kdo si nepočítal kola, mohl se dočkat překvapení. A vlastně, i když si je počítal - jako např. Simon, kterého nepozorný pořadatel donutil běžet jedno kolo navíc. Předseda stejnou možnost odmítl. Naštěstí Simonovi byl uznán čas za 12 kol, takže si vytvořil letošní osobní rekord 39.50. Předseda byl jen o málo horší, ale zato velice spokojený. Fotografie od Movy nejsou nejlepší, vinou špatného osvětlení a rychlého pohybu běžců :-).

Koupel v Sokolči byla rychlá, ale intenzivní. Fotky bohužel nejsou dostatečně průkazné, protože zrovna došla baterie. A oslava rekordu se konala v resturaci Obora, kde jsme se zahřáli a zhodnotili úspěšné dopoledne. Díky všem, kdo se zúčastnili!

V sobotu 22.10. jsme si užili opravdové otužování - teplota vzduchu kolem 3 st, jezero asi o něco teplejší...mlha se válela nad hladinou a vytvářela pravou podzimní atmosféru. Přesto bylo koupání radostné, někteří se dokonce pokoušeli o veselé kousky a neváhali se ponořit pod hladinu - viz foto.

Zúčastnila se i Majka, které Tomáš nedovolil se namočit, ačkoliv sám se vrhal do vody bez váhání, bez ohledu na delší pauzu, kterou v otužování měl!

Účast byla tentokrát velká - 5 otužilců + diváci. Večer navazovala společenská část - schůzka KO u Předsedy.

Budapešťských 30 km aneb nem tudom magyarom

Mám tady na tomto místě dva týdny starý dluh, a to zprávu z účasti na třicítce v rámci Budapešťského maratonu, který se běžel v neděli 2. října se startem v 10 hod. Trať to byla netradičně dlouhá a také nezvykle odstartovaná - "třicátníci" startovali individuálně na 12195. metru, kdy startér přiložil skener k čipu na botě, na obrazovce notebooku se objevilo závodníkovo jméno, který ho kývnutím odsouhlasil (nebo popřel:) a v té chvíli se mohl přidat do houfu maratonských běžců probíhajících již kolem.
Počasí bylo v Budapešti nádherné, ale tak pro sightseeing, pro běh bylo 27C ve stínu přeci jen trochu moc. Nicméně organizátoři měli vše dobře zajištěné, na každých 3-4 km byla občerstvovačka, asi 4 průběžné sprchy, atd. Já jsem se před startem občerstvil pořádně, už na 3. km jsem si musel odskočit:) Druhé odskočení bylo však až v šest večer, a to jsem přitom na každém občerstvení vypil poctivě minimálně 2 dcl tekutin.
Nakonec se mi běželo líp, než jsem předpokládal. Pomáhalo mi určitě maďarské povzbuzování hojda! hojda! :) a také asi na 23. km jednorázové povzbuzení od mého doprovodného týmu:)
Nakonec jsem se s časem 2:59:50 dostal těsně pod 3 hodiny. Což znamenalo, že jsem se z české reprezentace na této trati umístil na prvním místě. A zároveň taky na posledním – běžel jsem totiž jediný:) Po běhu jsem si ještě hodinku počkal na masáž nohou. Dostal jsem se do rukou dvou mladých maďarských masérek, což mi způsobilo příjemné uvolnění:) Prostě- vydařený zájezd.

Voda se ochlazuje...

V neděli 16.10. jsme se sešli ke koupání jen 3. Pokladník marně vyhlížel pravé otužilecké počasí. Byl totiž připraven čelit všemu, i nadpřirozeným silám, jak je vidět z nápisu na jeho tričku...I tentokrát se však musel spokojit se sluncem. Nicméně teplota vzduchu nebyla víc než 8 stupňů a voda jen o něco více. Pokladník byl po koupání velmi spokojený, také Předseda a Mova. Voda už trochu "pálila", ale koupání nám dodalo energii. Kromě Předsedy, který naopak začal zívat...Doufáme, že příště se sejdeme ve větším počtu. Snad se i Marmota tento víkend otužoval na Velkém rybníce v Malešově.:-)

Ani Simon nezahálel viz foto ze Zvičiny: