Pečecká desítka 2015

Pečecká desítka stručně - počasí dobré - poměrně chladno, ale bez větru a nakonec i bez deště.

Přípravy v tělocvičně - Marmota

 Bretoněc se posiluje před startem, spřízněná běžkyně Ilona.

 Vodiči, jeden z nich ve skotské sukni, oba bosí.

 Skupinka - téměř kompletní běžecké KO, chybí Petr C. a Bretoněc.

  Skupinka - téměř kompletní běžecké KO, chybí Petr C. a Milan. Navíc přítomny posily z Prahy - Jirka a Adéla, oba velmi dobří.

 Před startem.

 Pokladník neběžel, ale pilně dokumentoval. Zde 3 první běžci.

 Také jedni z prvních. V pozadí hasičský vůz.

 V cíli - první Bretoněc, za ním těsně Patrik a Petr C. - ten nikoliv na fotce.

 Předseda přibíhal zamyšlen.
 V pozadí Wojta, Marmota bohužel proběhl nepoznán.

 Milan, který se pak ještě vrátil pro Věru.

 Jana přibíhá v osobním rekordu pod 50 min.

 Ivo dýchá z plných plic čerstvý vzduch.

  Martin Š. těsně v cíli.

Pivo po doběhu.

 Foto po doběhu.

 Fotky z valné hromady KO, která se konala tradičně v Růži.¨

Muži po sauně byli velice spokojeni.

 Pavel s jarním sestřihem.

 Veselý Marmota,

 který zvážněl, když přednášel zprávu o stavu KO.

 Tradiční tatarák.

Spokojené běžkyně Jana a Věra. 

 Pokladník si donesl notebook, aby mohl prezentovat profi fotky z běhu. Jitka s bramboráčkem. 

 Fotka fotky - zaťatý Předseda.

 Marmota a kousek za ním Jana, která ho nepředběhla, protože ho neviděla.

 Marmota v zamyšlení nad tabulkou naběhaných kilometrů.

 Vlaďka a Marmota gratulují Předsedovi k narozeninám. Předčasně, ale i tak to bylo milé. I kytičku dostal. Marmota myslí na všechno.

 Zdeněk se zapisuje do tabulky.

 Neju, neju...velice univerzální Marmota má i v hospodě krémy a gely na postižená místa. 

 Veselí borci  Ivo a Milan, který po valné hromadě ještě odešel s Věrou do Savoye. Snad ho ještě někdy spatříme...

Děkujeme všem , kdo do Peček a Poděbrad přijeli a Pokladník děkuje za příspěvky do členské kasičky. Příšte zase ahoj na běhu nebo na koupačce. 

Kompletní fotky na : 

http://pigi28.rajce.idnes.cz/Pececka_10_2015

Povedená únorová koupačka

Nejpovedenější momenty dnešní koupačky byly:

 Velká účast,

Pokladník ochotně rozbíjí led,

  

dobře naladěný Předseda,

 i veselé ženy,

 Zdeněk má nové boty do vody,

 společná meditace,

 Marmotův plyšový župan,

 úplně rudý Pokladník,

a ruční brzda, kterou Marmotovo auto zajistil malý Š:

Ještě něco k Jilemnické

K Simonovu neopakovatelnému komentáři:) přidávám informace z webu Stopa pro život a také pár fotek. Bohužel, během závodu jsem fotit nestačil, bál jsem se, aby mě Bretoněc nedostihl:)
"V neděli byla na pořadu klasika. A v Jilemnici se děly věci! Ještě v sobotu si pořadatelé naříkali, že skoro nemají do čeho vyříznou trať. Přáli si sníh. Přes noc naštěstí opravdu připadlo trochu sněhu, a tak by se zdálo, že konečně bude lehčí vytvořit stopu. Ale nebylo to vůbec jednoduché, na trati se vytvářely sněhové jazyky, místy byl terén od větru na kost vyfoukaný a zledovatělý. Po ranních úpravách proto pořadatelé rozhodli, že po startu 20 i 40 ještě pojedou terén upravovat 2 skútry přímo před závodníky. A udělali dobře. Během závodu se několikrát vystřídalo slunce s větrnou bouří! Na pláních okolo města fučel silný vítr, který zvedal oblaka sněhu, nepřetržitě podporoval třepotání vlajek podél trati a plnou silou se opíral do startovní brány a poutačů. A také zanášel vykrojenou stopu. I přesto se z Jilemnice na oba starty přišlo podívat spousta diváků a fanoušků a hlasitě závodníky podporovali. V 10:00 se na delší 40 km trať odpíchlo hůlkami okolo 200 účastníků, o hodinu později na kratší 20 km trasu jich bylo zhruba stejně."

Jilemnická 25.

Měli jet 5 účastníků, ale kvuli nešťovicim, bolesti v krku a povinosti matky jeli jen Marmota a Bretoněc.
V sobotu odpoledne hezky trenovali. Počasí bylo hezké, a sněhu bylo víc než loni.
První den byl víkoný: spolujezdec 6 piv, řidič jen 5.
V neděli rání zpadlo ještě 10-15 cm sněhu.
Po bohaté snidani a připravě lyží borci jedou konečně na to.
Radujou se. Trasa už je jenom dvacetikilometrová.
Start je po 40nikéch.
Prásk!
Snih, led, vítr (a vánice)!
Konečně přijedou na cíl.
Marmota: míň než 2´07
Bretoněc: míň než 2´10
Oba souhlasili s tím, že byla dobrá organizace.
Marmota: "Citil jsem Simona na zádech. Kdybych se umil, tak bych se líp cítil. Dalo mi to hodně zabrat. Těším se na (...). Obdivuju výkony Br., který jel na Germině DDR."
Bretoněc: "Pěkná trať a těžké podmínky! Děkuju Marmotu za odborné mazání běžek za číštění sněhu na autě. Děkujeme taky Předsedu za půjčení rakve. Snad se nebude zlobit za ztracení víko kvůli silném větru."
Jistě naše hrdina taky nepřestali myslet na jejich rodinu a nemocná dětí.
Po závodu se potkálo i Poděbraďáky (Kanoistika), Nymburáky a Sadsčtí.

Sníh, led, vítr !

KOnečně pravé otužilecké podmínky! Oficiální teplota 8. února byla -1st C, ale silný vítr ji srážel určitě k mínus 5. 

Jitka si pochvalovala, jaké je na Dvojce pěkné počasí. Neváhala přijet z Kolína, aby důstojně oslavila své narozeniny a přiťukla si s členy KO. Všechno nejlepší ještě jednou !  

 Nastalo koupání-nejprve se Mova pokusila prorazit led krumpáčem, ale nepovedlo se. Díra byla malá a tak se Mova nemohla ani položit pod led. Jitka se statečně vrhla do mělké vody a zvolila polévání těla ledovou vodou zkřehlými dlaněmi. Bravo!

 Pak zkusil štěstí Zdeněk s větví a ostatní muž přihlíželi, jak Zdeněk zápasí se živly uprostřed chumelenice...

 a nakonec se mohl na několik dlouhých minut zanořit.

 Pokladník si díru ještě zvětšil a zanořoval se opatrně.

 Ve vodě si liboval...

 a z vody vystupoval plný síly a primitivní energie.

 Předseda si myslel, že kdo se směje naposled, směje se nejlíp.

 A skoro to tak vypadalo, než se zjistilo, že mu omrzly ruce. Drsná, ale zajímavá koupačka.

Veleúspěšný den K.O.

Dnes jsme ve složení Věra, Jana, Milan a Předseda vyrazili do Vlašimi na běh na Blaník. Pořadatelé pro tento rok připravili tři tratě: půlmaraton, 10k a 5k. Registrace nezvládala ráno davy běžců a proto se start musel odložit o 30 min. Toho jsem využili k předstartovní kávičce a čaji a probírali taktiku. Věra byla namotivovaná a hovořila o stupních vítězů. Jak se později ukázalo, nemluvila do větru.

V 10:30 jsme společně vystartovali, Věra na 5k, Jana na 10k a Milan s Předsedou na půlmaraton. Rychlá Věra nám hned utekla. Zbytek výpravy se v družném hovoru svižně dostal na 5.km, kde Jana otáčela zpět do Vlašimi.

Předseda s Milanem pokračovali až na vrchol Blaníku, který byl jako obvykle v mlze.

V cíli jsme se pak opět sešli. Věra s Janou hned radostně hlásily své výsledky. Obě byly ve svých kategoriích druhé! Milan s Předsedou umístěni raději oznamovat nebudou :-). Ale stejně to byla výborná akce.

Ještě jsem našel na rajčeti několik fotografii z půlmaratonu a 10k. Autorem těchto  foto je Jan Hlaváček.