V sobotu 21.6.2014 jedeme s Marmotou do Žacléře na Krkonošský půlmaraton. Trasa je zajímavá, převýšení značné.
Před startovním výstřelem nešetříme úsměvy.
Nemusíme se ničeho bát - bude se o nás starat horská služba.
Chvíle napětí a hurá do závodu. S Marmotou vybíháme společně, ale cca na 1.-2. km Marmotu opuštím, protože funí jako
Náročné stoupání končí na 8. km a my se můžeme kochat krásnými výhledy. Běžíme přes horské louky a lesem. Klesáme 200 výškových metrů a na 16. km jdeme do brutálního stoupání. Pak už nás čeká jen závěrečný seběh do Žacléře.
Marmota takhle peláší do cíle.
Zatímco se ženy ze stupňů vítězů radují,
veteráni jsou zahořklí.
Večer ještě nezlomný Marmota odjíždí do Adršpachu na nedělní orienťák!
Jedna akce z hor na hory, která se vydařila!
OdpovědětVymazatS tím přirovnáním s funícím ježkem to nebylo od Předsedy hezké:) Ale jinak zážitek. Krásné výhledy na Sněžku, Orlické hory atd.
OdpovědětVymazatVšímáte si toho počtu dvojek v čase nás obou? Nestanovíme Dvojku šťastným a symbolickým číslem K.O.? Vždyť i na diplom z běhu v Třemošnici (blog teprve napíšu) bylo Marmotovi napsáno umístění 2. a přitom byl 1. ve své kategorii :)
Nezlomný Marmota byl nakonec zlomen. V kempu v Adršpachu spal pod širákem vedle polských stanů a vůbec se nevyspal. Hluk a potom neustálé milostmé vzdechy z jednoho, pak zase z druhého stanu, pak opět z prvního :) Nevyspání spolu z vyčerpáním využil nějaký zákeřný vir a na Marmotu zaútočil :(
Gramatických chyb si nevšímejte, to ten vir:)
OdpovědětVymazat