pondělí 10. května 2010

Pražský maraton 2010

Tak jsem potřetí v životě absolvoval maratonský běh. Cílem bylo zaběhnout čas kolem 3:30 a do cílové pásky vběhnout s úsměvem na tváři. To první se vydařilo, ale to druhé ani trochu. I když jsem se snažil šetřit síly a běžet rovnoměrným tempem, po snadné třicítce přišla, stejně jako v předcházejících maratonech, krize, která se s blížícím cílem ještě rychle prohlubovala. Na 40 km se nohy již zcela vymkly jakékoliv kontrole a zřejmě pouze setrvačností pokračovaly v běhu. V Karlíně jsem si již tradičně nadával, proč to vlastně dělám a že už v životě žádný maraton nepoběžím. Částečně mě povzbuzovalo, že jsem na tom tak špatně nebyl sám. Výběh do mírného "stoupání" na 41.km pro nás běžce v krizi musel působit na diváky opravdu komicky. Myslím, že kdyby mě tam viděli členové našeho klubu, tak by mě oprávněně okamžitě zbavili předsednictví. Takže zážitek hrůzostrašný, ale příští rok se samozřejmě zúčastním znova.
Vystavil v

3 komentáře:

  1. pokladník11. května 2010 v 14:02

    Předsedo děkujeme!
    Krásný čas a krásny zážitek z tvého výkonu.
    Celá členská základna je hrdá na to, že má takového předsedu.
    A všichni jsou velmi rádi, že jsi vzal tento náročný úkol sam na sebe::).
    Tímto tě natrvalo pasuji do funkce předsedy. Neodvolatelně, nezvratitelně.
    M::

    OdpovědětVymazat
  2. Předseda12. května 2010 v 9:28

    Je mi jasné, že ten maraton chcete nechat na chudákovi předsedovi. Ale stejně vás všechny budu poňoukat, abyste se někdy přidali. Ostatně Bossi i Pokladník už zkušenosti s maratonem mají z minulosti a myslím, že se jim to moc líbilo :-).
    Takže co nějaký maraton na podzim?

    OdpovědětVymazat
  3. pokladník13. května 2010 v 7:15

    Apage satanas!
    Mor ho!
    No Passaran!
    M::

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)