Povedená únorová koupačka

Nejpovedenější momenty dnešní koupačky byly:

 Velká účast,

Pokladník ochotně rozbíjí led,

  

dobře naladěný Předseda,

 i veselé ženy,

 Zdeněk má nové boty do vody,

 společná meditace,

 Marmotův plyšový župan,

 úplně rudý Pokladník,

a ruční brzda, kterou Marmotovo auto zajistil malý Š:

Ještě něco k Jilemnické

K Simonovu neopakovatelnému komentáři:) přidávám informace z webu Stopa pro život a také pár fotek. Bohužel, během závodu jsem fotit nestačil, bál jsem se, aby mě Bretoněc nedostihl:)
"V neděli byla na pořadu klasika. A v Jilemnici se děly věci! Ještě v sobotu si pořadatelé naříkali, že skoro nemají do čeho vyříznou trať. Přáli si sníh. Přes noc naštěstí opravdu připadlo trochu sněhu, a tak by se zdálo, že konečně bude lehčí vytvořit stopu. Ale nebylo to vůbec jednoduché, na trati se vytvářely sněhové jazyky, místy byl terén od větru na kost vyfoukaný a zledovatělý. Po ranních úpravách proto pořadatelé rozhodli, že po startu 20 i 40 ještě pojedou terén upravovat 2 skútry přímo před závodníky. A udělali dobře. Během závodu se několikrát vystřídalo slunce s větrnou bouří! Na pláních okolo města fučel silný vítr, který zvedal oblaka sněhu, nepřetržitě podporoval třepotání vlajek podél trati a plnou silou se opíral do startovní brány a poutačů. A také zanášel vykrojenou stopu. I přesto se z Jilemnice na oba starty přišlo podívat spousta diváků a fanoušků a hlasitě závodníky podporovali. V 10:00 se na delší 40 km trať odpíchlo hůlkami okolo 200 účastníků, o hodinu později na kratší 20 km trasu jich bylo zhruba stejně."

Jilemnická 25.

Měli jet 5 účastníků, ale kvuli nešťovicim, bolesti v krku a povinosti matky jeli jen Marmota a Bretoněc.
V sobotu odpoledne hezky trenovali. Počasí bylo hezké, a sněhu bylo víc než loni.
První den byl víkoný: spolujezdec 6 piv, řidič jen 5.
V neděli rání zpadlo ještě 10-15 cm sněhu.
Po bohaté snidani a připravě lyží borci jedou konečně na to.
Radujou se. Trasa už je jenom dvacetikilometrová.
Start je po 40nikéch.
Prásk!
Snih, led, vítr (a vánice)!
Konečně přijedou na cíl.
Marmota: míň než 2´07
Bretoněc: míň než 2´10
Oba souhlasili s tím, že byla dobrá organizace.
Marmota: "Citil jsem Simona na zádech. Kdybych se umil, tak bych se líp cítil. Dalo mi to hodně zabrat. Těším se na (...). Obdivuju výkony Br., který jel na Germině DDR."
Bretoněc: "Pěkná trať a těžké podmínky! Děkuju Marmotu za odborné mazání běžek za číštění sněhu na autě. Děkujeme taky Předsedu za půjčení rakve. Snad se nebude zlobit za ztracení víko kvůli silném větru."
Jistě naše hrdina taky nepřestali myslet na jejich rodinu a nemocná dětí.
Po závodu se potkálo i Poděbraďáky (Kanoistika), Nymburáky a Sadsčtí.

Sníh, led, vítr !

KOnečně pravé otužilecké podmínky! Oficiální teplota 8. února byla -1st C, ale silný vítr ji srážel určitě k mínus 5. 

Jitka si pochvalovala, jaké je na Dvojce pěkné počasí. Neváhala přijet z Kolína, aby důstojně oslavila své narozeniny a přiťukla si s členy KO. Všechno nejlepší ještě jednou !  

 Nastalo koupání-nejprve se Mova pokusila prorazit led krumpáčem, ale nepovedlo se. Díra byla malá a tak se Mova nemohla ani položit pod led. Jitka se statečně vrhla do mělké vody a zvolila polévání těla ledovou vodou zkřehlými dlaněmi. Bravo!

 Pak zkusil štěstí Zdeněk s větví a ostatní muž přihlíželi, jak Zdeněk zápasí se živly uprostřed chumelenice...

 a nakonec se mohl na několik dlouhých minut zanořit.

 Pokladník si díru ještě zvětšil a zanořoval se opatrně.

 Ve vodě si liboval...

 a z vody vystupoval plný síly a primitivní energie.

 Předseda si myslel, že kdo se směje naposled, směje se nejlíp.

 A skoro to tak vypadalo, než se zjistilo, že mu omrzly ruce. Drsná, ale zajímavá koupačka.